Toho večera nemohl hrobník usnout. Převaloval se a přemýšlel, jestli tři donesené kameny budou stačit na zítřejší pohřeb. Ručí za to, aby mrtvý muž neopustil svůj hrob a nevrátil se mezi živé. Obličejem k zemi a pak kameny dát k hlavě a k nohám. Možná, že právě tak vypadal jeden večer před šesti sty lety. Další den ráno oba muže čekal ne příliš uctivý, ale bedlivě sledovaný pohřeb před zdí místního hřbitova.
Hlavním lákadlem nové expozice muzea Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou zabývající se životem předků na Hrádecku se stala tajemná kostra vampýra Tobiáše. Jsou to nejvíce prozkoumané ostatky ve střední Evropě. Od doby nálezu v roce 2010 až do výstavy je měla pod drobnohledem celá řada vědeckých odborníků. Prošly rukama antropologů, lékařů, genetiků, parazitologů i chemiků.
O tělu se mluvilo jako o vampýrovi, protože byl pohřbený mimo hřbitov, a později i jako o penězokazci. Vědce na nápad falšování peněz přivedly mince, které našli u pohřbeného. „V období čtrnáctého a patnáctého století nebylo zvykem, aby se pohřbívali lidé s nějakými penězi. Nález v Hrádku je tak unikátní a jediný, kde se to objevilo,“ přiblížil archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.
Čtyři pražské groše zkoumají numizmatici. „Stále ještě nevíme, jestli přiložené stříbrné mince jsou padělané, nebo pravé,“ uvedl ředitel muzea Brána Trojzemí Vít Štrupl.
Smrt na jaře
Zkoumání kostry nepoodhalilo tajemství, jak vampýr Tobiáš skutečně zemřel. Jisté je jen, že to nebyla násilná smrt, která by zanechala stopy. Z kořene zubu vědci zjistili, že jeho život skončil v jarních měsících. Před skonem ho trápila mírná artróza pravé kyčle a paradentóza.
Nejedl vepřové maso a prosnou kaši. Naproti tomu si rád pochutnal na ostatním mase, kozím nebo ovčím mléku, ovoci a plackách nebo chlebu z obilí. Pocházel možná z Řecka nebo dnešní Albánie.
Na výstavě je uložen v identické podobě, tak jak ho našli archeologové. Celá expozice přibližuje dobu třináctého až patnáctého století, ve které Tobiáš žil.
„Ukazujeme, jak mohl bydlet, po jakých cestách se pohyboval. Představena jsou tu i dřívější nejběžnější řemesla. Lidé se tu seznámí například s tehdejším kovářstvím, hrnčířstvím, tesařstvím nebo hornictvím a výrobou textilu. Výstava také odpoví na řadu otázek, které nález vampýra Tobiáše vyvolal,“ popsal ředitel muzea Štrupl.
V muzeu je k vidění řada unikátních exponátů. Kromě vampýrových ostatků tu je například poklad stříbrných mincí zapůjčený z Městských muzeí Žitava nebo dřevěné předměty denní potřeby jako misky, lžíce nebo nádobí. Ty na výstavu v Hrádku dovezli ze Západočeského muzea v Plzni. „Dřevěné nádobí, které se dochovalo šest set let, je skutečnou raritou,“ vyzdvihl Štrupl.
Výstava Vampýr Tobiáš - putování prostorem a časem začala na konci ledna a k vidění bude minimálně do konce tohoto roku.
JAK VAMPÝRA TOBIÁŠE POHŘBILI?
Do hrobu ho uložili na břiše. Leží mimo prostor hřbitova, jeden metr za hřbitovní zdí, pouhých dvacet centimetrů pod povrchem místní Kostelní ulice. U hlavy a u pat byly nalezeny kameny, které s největší pravděpodobností měly zabránit úniku z hrobu. Pravá ruka byla sevřena v pěst. U lokte levé ruky byly položeny čtyři stříbrné pražské groše Jana Lucemburského.
