Zahrada a nedělní obědy. To byly radosti slavného dirigenta

Proslavil Beroun ve světě hudby a své bydliště nedaleko rybníčku v Brdatkách si zamiloval. Město si teď Václava Talicha opět připomíná.

Zatímco se kritici ve všech zemích rozplývali ze sytého zvuku a mimořádného nasazení smyčců, a básnili o zvukové ušlechtilosti, měkkosti a lesku dechových nástrojů a ukázněné výraznosti bicích, kořeny českého dirigenta se od roku 1936 usazovaly stále hlouběji na pozemku ve stráni nedaleko brdateckého rybníčku.
Václav Hugo Talich pocházel z velmi chudé rodiny učitele hudby. V pěti letech začal hrát na housle. Roku 1897 nastoupil na Pražskou konzervatoř do houslové třídy. Paradoxně jméno nezískal jako houslista, ale jako dirigent s Českou filharmonií. S orchestrem oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy navštívili Velkou Británii, Francii a Belgii.
V polovině třicátých let však Talicha cestování unavovalo a chtěl se usadit. Jako místo k odpočinku si vybral Beroun. Vyhlédl si vilu vysoko v romantickém údolí. Dům postavil v roce 1901 architekt Jan Duda a nechal jej zasadit do stráně nad silnicí na Zdejcinu.

Svíčková nebo řízek

Dirigent ze svého letního domu pravidelně vyrážel s celou rodinou na dvoukilometrovou procházku do centra Berouna. „Manžel často vzpomínal, jak se svým otcem vždycky v neděli obědvávali v hotelu Český Dvůr. Svíčková na smetaně nebo řízek s kaší, servírovaný úslužným vrchním ve fraku, byly ve své době luxusem, stejně jako zmrzlina pro děti po obědě,“ říká Miluše Talichová. Pětaosmdesátiletá dirigentova snacha se vrátila ze švédského exilu, až když před sedmi lety její manžel, Václav Talich mladší, zemřel. Momentálně žije v berounském Pensionu pro seniory. „Ve Švédsku jsme byli díky našemu slavnému jménu velice vážení. Pracovala jsem tam v kuchyni, a když jsem získala státní občanství, pan vedoucí přišel s obrovskou kytkou a s celým zástupem gratulantů. Všichni mě objímali a říkali mi, jak si nás považují,“ vzpomíná dáma. Poslední roky Talich strávil v Berouně. Když si Miluše Talichová vzpomene na období umělcova života po mozkové mrtvici, má slzy v očích.
„Měl udělaný nájezd přes vysazené dveře. Často vysedával ve vozíku na terase nebo před domem a za upíjení kvalitního červeného vína rozjímal. Ani tehdy však neztratil nic ze své autority a důstojnosti,“ říká Miluše Talichová.
Při stavbě vily vysoko nad silnicí směrem na Zdejcinu byly stráně dnešního Talichova údolí ještě holé. Potomci dirigenta dodnes vzpomínají na to, jak v dobách své největší slávy mistr klečel často v trávě, sázel stromky, či jinak zveleboval sídlo rodiny. Vlastnoručně také vykopával cestičky na pozemcích kolem domu, které postupně přikupoval.
Václav Talich zemřel v Berouně na jaře 1961. Pohřbený je na zdejším hřbitově.

Výstavní síň slávy

Rodina má na bezpečném místě uložené fotografie, které zahradničení mistra dokumentují. Střeží také osobní dopisy, noty, partitury či obrazy, na nichž je vymalovaný ve společnosti slavných muzikantů, jako je například Josef Suk. „Od revoluce nás vykradli asi desetkrát, ale všechno, co nezmizelo, bychom jednou rádi vystavili v bývalé zimní zahradě. Plánujeme ji zařídit jako vzpomínkovou místnost,“ říká Marie Dejmalová. V příštím roce oslaví třicetileté výročí sňatku s vnukem Václava Talicha, Michalem Dejmalem. Ten momentálně věnuje veškerý čas i peníze tomu, aby objektu vrátil někdejší čest a slávu.
Dirigentův věhlas připomíná tradiční festival klasické hudby Talichův Beroun. Koncerty v sále České pojišťovny se konají do 16. listopadu.Rodina má na bezpečném místě uložené fotografie, které zahradničení mistra dokumentují. Střeží také osobní dopisy, noty, partitury či obrazy, na nichž je vymalovaný ve společnosti slavných muzikantů, jako je například Josef Suk. „Od revoluce nás vykradli asi desetkrát, ale všechno, co nezmizelo, bychom jednou rádi vystavili v bývalé zimní zahradě. Plánujeme ji zařídit jako vzpomínkovou místnost,“ říká Marie Dejmalová. V příštím roce oslaví třicetileté výročí sňatku s vnukem Václava Talicha, Michalem Dejmalem. Ten momentálně věnuje veškerý čas i peníze tomu, aby objektu vrátil někdejší čest a slávu.
Dirigentův věhlas připomíná tradiční festival klasické hudby Talichův Beroun. Koncerty v sále České pojišťovny se konají do 16. listopadu.