Záhřeb: pulzující město mladých a umělců

Pod netradičním projektem
je podepsáno sdružení Muzeum
pouličního umění

Pod netradičním projektem je podepsáno sdružení Muzeum pouličního umění Zdroj: Libor Budinsky

Záhřeb je město mladých, živé a pulzující centrum, v němž čeká na turisty spousta příjemných zážitků. Žije se tu venku, doslova na ulici, každá restaurace má svou zahrádku a přímo na ulicích také probíhají četné kulturní festivaly. A nedávno se jedna z hlavních tepen města proměnila na unikátní galerii pod širým nebem.

Tak trochu anonymní umění, od neznámých tvůrců pro náhodné chodce a diváky. A tak je možné vnímat stále populárnější street art, jehož je Záhřeb zaslíbeným městem. Poznáte to hned při příjezdu do města. Dlouhá Branimirova ulice, vedoucí podél hlavního nádraží, patří už dva roky mladým umělcům, kteří na zdi vytvořili obrazárnu s desítkami kreativních grafik. Některé jsou vtipné, jiné sociálněkritické a další se vyžívají v science fiction. Ze zdi na vás koukají nejrůznější postavy – malebné a líbivé, kruté i děsivé. První kresby zde vznikly už v roce 1989, ale až v loňském roce dostala zeď nový, jednotný řád a stala se z ní unikátní galerie.

Lidé nebo ptáci?

Pod netradičním projektem je podepsáno sdružení Muzeum pouličního umění, jež celý projekt zaštítilo. Organizátoři připravili téměř sto prázdných „oken“, ke kterým pozvali místní umělce. Samotné malování se však neobešlo bez řady kuriózních situací. Zatímco místní obyvatelé a kolemjdoucí si celý projekt víceméně pochvalovali, několik řidičů za něj zaplatilo nepříjemným zážitkem: nevěnovali dostatečnou pozornost řízení, a tak došlo k několika nehodám.

První kresby podél Branimirovy ulice vznikly v roce 1989.První kresby podél Branimirovy ulice vznikly v roce 1989.|Libor BudinskyPrvní kresby podél Branimirovy ulice vznikly v roce 1989

Samotní umělci však neskrývali nadšení. „Když jsem poprvé malovala na ulici, pocítila jsem obrovskou svobodu, a proto jsem u street artu už zůstala. A jsem ráda, že jsem se mohla na přípravě této mimořádné galerie podílet,“ říká mladá dívka vystupující pod přezdívkou Oko, jež zde vytvořila několik fantasmagorických kreatur „lidí“ s ptačími tvářemi, které pro ni symbolizují svobodu a čistotu.

Milion zlomených srdcí

Záhřebští umělci mají vůbec skvělé nápady, jak dosvědčuje příběh nejmladšího „kamenného“ muzea ve městě, které nemá nikde na světě obdoby. Jedná se o Muzeum rozpadlých vztahů. Autorem značně netradičního projektu je mladý záhřebský výtvarník Dražen Grubišić. Ten už před lety požádal své přátele, aby mu poslali předměty symbolizující rozpad jejich vztahu, a k tomu připojili i konkrétní „lovestory“. Z této malé sbírky vytvořil expozici na záhřebské „bienále“ v roce 2006.

Organizátoři ze sdružení Muzeum pouličního umění připravili téměř sto prázdných ploch a dali je k dispozici místním umělcůmOrganizátoři ze sdružení Muzeum pouličního umění připravili téměř sto prázdných ploch a dali je k dispozici místním umělcům|Libor BudinskyOrganizátoři ze sdružení Muzeum pouličního umění připravili téměř sto prázdných ploch a dali je k dispozici místním umělcům

Víceméně spontánní a jednorázový projekt měl však obrovský ohlas. Najednou se mu začali hlásit další lidé, kteří chtěli také přispět. O projekt se navíc začala zajímat mezinárodní média a Dražen se se svou sbírkou rozjel po světě. „Dneska už vím, že to byl milionový nápad,“ usmívá se výtvarník.

Falešná láska

Během cest po světových metropolích dostával další a další exponáty s příběhy zlomených srdcí, a tak před rokem otevřel v Záhřebu stálou expozici, v níž je vystaveno zhruba sto z celkových osmi set předmětů (a příběhů), které se mu zatím z celého světa sešly. „Nejbizarnější předmět, který tu máme? Asi to budou falešná prsa, jež nám dala jedna žena z Bělehradu,“ soudí průvodkyně Nina a odkrývá lehký závěs, za nímž se skrývá oddělení „sexuálních“ objektů.

Falešná prsa koupil po třech letech manželství muž své ženě a nutil ji, aby si je navlékala při sexuálním styku. Ženě tato „pomůcka“ totálně zničila sebevědomí a po několika měsících muže opustila. A falešná prsa darovala muzeu. I se svým nešťastným příběhem.

Ulice kaváren

A co ještě vidět? Stihnete toho hodně. I když se počet obyvatel Záhřebu pomalu blíží k milionové hranici, samotné historické centrum je velmi malé – rozkládá se vlastně na dvou protilehlých kopcích, které od sebe odděluje živá a malebná Tkalčicova ulice plná kaváren a restaurací. Jedním z kopců je Horní město, kde stojí ministerstva či parlament, druhý kopec Kaptol sloužil od 11. století církvi – dnes je jeho centrem výstavní neogotická katedrála (postavená po zemětřesení v polovině předminulého století). Největší výhodou Záhřebu je ovšem milá skutečnost, že vůbec nemusíte používat autobusy a tramvaje. Všechno tu v pohodě odchodíte pěšky.

Naivní umění

A pokud jsme se věnovali především zajímavému a netradičnímu umění, přijdeme na závěr ještě jeden tip. Chorvatsko patří k místům, kde se skvěle dařilo naivnímu umění, a naproti muzeu Rozpadlých vztahů stojí muzeum Naivního umění, kde najdete celou řadu mimořádně působivých obrazů, které ukazují fantaskní svět chorvatského vnitrozemí. V zapadlých vesničkách panoval ještě před sto lety doslova středověk, takže mnohé scény na vystavených obrazech jsou mimořádně působivé a zábavné. A proč je na většině obrazů sníh a zimní krajina? Důvod je jednoduchý: malířští amatéři byli od jara do podzimu na poli a na malování měli čas jen v zimě. Bohužel, kvůli malým prostorám je z celkové sbírky dvou tisíc obrazů v muzeu vystavena jen necelá stovka.

Od loňského roku dostala zeď nový, jednotný řád a stala se z ní unikátní galerieOd loňského roku dostala zeď nový, jednotný řád a stala se z ní unikátní galerie|Libor BudinskyOd loňského roku dostala zeď nový, jednotný řád a stala se z ní unikátní galerie

Co koupit V samotném srdci Záhřebu, vedle hlavního náměstí, stojí tradiční trh, kde se dají koupit vyhlášené domácí džemy a marmelády, třeba fíková, šípková či švestková. Velmi oblíbenou specialitou je také dýňový olej, který se připravuje z pražených dýňových semínek a který kouzelně zpestří řadu jídel (dokonce se dá nakapat i na zmrzlinu).
Co navštívit Pokud máte rádi atmosféru hřbitovů, vydejte se na záhřebský Mirogoj patřící mezi největší (je zde pohřbeno 300 tisíc lidí) a nejzajímavější hřbitovy světa. Není to žádné depresivní místo, ale jeden z architektonických klenotů Záhřebu. Jeho unikátem je například i to, že jsou zde vedle sebe pohřbeni lidé nejrůznějších náboženství. A když budete chvíli pátrat, objevíte tu i celou řadu známých Čechů. Jestliže vás hřbitovy nelákají, vydejte se do úchvatné botanické zahrady, založené roku 1892. Vstup je zdarma a najdete tu na 12 tisíc druhů rostlin.
Co ochutnat Jedním z nejslavnějších chorvatských jídel je maso, ryby či zelenina pečená „pod pekou“. Jedná se o zvláštní pánev s poklicí, do níž se dá zelenina s brambory, cibulí a nejrůznějším masem (především s jehněčím, ale klidně i s chobotnicí) a všechno se pak peče ve zvláštní peci, kdy jsou uhlíky nejen pod pánví, ale i na ní. Díky této zvláštní přípravě je maso i zelenina měkoučké, a přitom šťavnaté.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.

Autor je publicista