Zámečtí páni jsou dnes správci a údržbáři památek na plný úvazek | E15.cz

Zámečtí páni jsou dnes správci a údržbáři památek na plný úvazek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pohodlí v bílých rukavičkách v 50+1? Zapomeňte. Současní majitelé zámků na východě Čech navlékají spíš rukavice pracovní.

Náš dům - náš zámek mohou o svém domově prohlásit bez špetky přehánění manželé Petr a Magda Kučerovi. Při pohledu na areál rokokového zámku Nové Hrady na Ústeckoorlicku se návštěvníkům tají dech. Jako by se právě ocitli uprostřed nádhery Versailleských zahrad. Kučerovi obývají sedmnáct komnat v prvním patře.

„Občas k nám do bytu nějaký návštěvník zabloudí,“ říká s úsměvem majitel zámku Petr Kučera.

Kdo chce zámek, není s prací nikdy hotov

K jeho koupi přivedla Kučerovy touha vrátit zašlé kráse památky slávu a lesk. Za dům a pozemky v Praze utržili dost, aby jim zbylo na koupi zámku i jeho opravy. Na konci devadesátých let se do nich pustili sami s rodinou a jen s několika místními zaměstnanci.

I v minulosti se Kučerovi obklopovali historickým nábytkem, což jim zařizování zámku usnadnilo. Jejich byt je však podobně jako v jiných domácnostech vybavený soudobou technikou a moderní kuchyní, byť ta zámecká má víc než padesát metrů čtverečných.

Jenže zámek není jedinou stavbou areálu.

„Chcete-li vlastnit něco takového, pak se musíte vyrovnat s tím, že nikdy nebudete se svojí prací hotovi,“ upozorňuje Kučera.

Největším břemenem prý není zámecký areál opravit, ale oživit tak, aby si uchoval své hodnoty, přitom si dokázal na sebe vydělat a dlouhodobě prosperoval.

Noci na starých hradech mají kouzelnou atmosféru

I do dalších východočeských zámků se vrací život. Třeba na Jičínsku. Při prohlídce dětenického zámku návštěvníci mohou potkat rodinu majitele Pavla Ondráčka. Že tu jednou bude bydlet, neplánoval.

Plány naopak mají Rudolf a Petra Sukovi, kteří už tři roky lákají do expozic svého zámku a hradu Staré Hrady. Všechny tamní volné prostory zatím obývají pouze figuríny, draci a strašidla.

„Prozatím se tedy nemáme kam nastěhovat. Ani z rodinných důvodů na to ještě není vhodný čas. Ale věřím, že k tomu jednou dojde. V létě tu spíme celkem často. Noční hrad a zámek mají neopakovatelnou atmosféru,“ tvrdí Suková.

Než se místnosti vytopí, trvá to týden

Vytopit místnosti trvá Kdo žije ve staré historické budově celoročně, zná i tu odvrácenou stranu života na zámku.

„Vysoké stropy, takže moc tepla si neužijete, tlusté zdi z kamene, než se vyhřeje prostor, trvá to týden, okenní křídla otevíraná ven znamenají složitější údržbu, zejména pokud jste v patře,“ vypočítává nevýhody hraběnka Andrea Kolowrat Krakowská, která na rychnovský zámek přesídlila z Vídně.

Bydlí v zámecké budově původně určené pro hospodářskou správu.

„Tady je zase problém, že žádná zeď není bez otvoru. V každé je okno nebo dveře. Na druhé straně mají v sobě staré budovy něco zvláštního a nedefinovatelného, protože přes všechny nešvary je v nich člověku přirozeně a dobře,“ říká hraběnka.

Starší nábytek dopňuje moderní zařízení

Kdo by v její domácnosti čekal klasické zámecké interiéry, byl by trochu zklamaný. Je tu sice několik kusů staršího nábytku, stěny zdobené grafikou a chodby loveckými trofejemi, ale jinak je byt zařízený prakticky.

V domácnosti s malými dětmi ve věku osm a deset let by to ani jinak nešlo. K setkání s obchodními partnery a přáteli slouží v letní sezoně tři pokoje vyhrazené pro tyto účely v hlavní zámecké budově.

I zámečtí páni s modrou krví dnes na sebe berou role správců a dělníků.

„V době, kdy jsme hledali kastelána, jsem jeho funkci zastávala sama. Doslova jsem si zkusila všechno, co péče o zámek a příprava na sezonu obnáší. V té době jsem byla manažerem i dělníkem,“ vzpomíná Andrea Kolowrat.

Ráno vypraví a odveze děti do školy, dopoledne řeší provozní záležitosti s kastelánkou, vypomáhá manželovi s administrativou a připravuje oběd.

„Po příchodu dětí se věnuji jim a zastávám běžné domácí práce, i když k nám občas dochází paní na výpomoc. Když uložím děti, pokračuji v nedokončené práci z dopoledne. Pokud mám náhodou volný čas, ráda si přečtu knihu, poslechnu si vážnou hudbu nebo pletu,“ říká hraběnka a vystudovaná lékařka, která si najde čas i na dobročinnost.

Hraběnka poslouchá Verdiho a krmí prasata

Vášeň paní častolovického zámku na Rychnovsku prozrazují operní melodie, které se v létě rozléhají po zámeckém nádvoří. Nejraději má Verdiho.

Za léta, kdy se hraběnka Diana Sternbergová do Častolovic přestěhovala, sídlo jejích předků, okolní zahrady i park její zásluhou rozkvetly k nepoznání.

Sama se jako hraběnka necítí. Návštěvníci ji mohou zastihnout před zámkem, ale třeba také ve zvěřinci, jak krmí prasata piškoty.

„Každý den je tu jiný a všechny vzhledem k mému perfekcionalismu vyčerpávající. Na zámku je stále co dělat a ještě zbývají věci, na které není čas. Jen blázen by si vzal zámek na starost,“ prohlašuje žena, která na začátku devadesátých let pomáhala Olze Havlové zařizovat interiéry Pražského hradu.

Když po několika desetiletích častolovický zámek spatřila, byl docela jiný, než v jejích dětských vzpomínkách z doby, než přešel pod německou nucenou správu.

„Když jsme ho dali do pořádku, museli jsme ho v roce 1948 opět opustit. A když jsem ho získala zpět v roce 1992, byl v tristním stavu,“ vzpomíná Sternbergová.

V Anglii zařizovala domy, teď se jí to hodí

Zkušenosti z Anglie Do obnovy se pustila s nadšením. Už v Anglii, kde dřív žila, bylo zařizování domů jejím povoláním. Z těchto zkušeností čerpala, když napsala knihu Jak levně zařizovat, která vyšla ve Spojených státech a v Anglii. „Výtěžek z knihy a nápady mi pomohly se zařízením zámku,“ říká.

Například místo drahých textilních tapet pokrývá stěny pokojů obyčejná košilovina a tenká bavlna. Přesto vše působí stylově a exklusivně.

„Dnes obývám kuchyň, ložnici a kancelář. Ostatní pokoje slouží návštěvníkům a k chodu zámku. Zařizovala jsem z toho, co zámek dal, a co jsem si přivezla z Anglie,“ vysvětluje hraběnka.

Zámek Hrádek u Nechanic je domovem Ivana Šenka, který je jeho kastelánem už dvaadvacet let. Nejromantičtější je prý za dlouhých letních večerů.

Také kastelán musí zaplatit inkaso

„Když areál opustí poslední návštěvník, rozhostí se všude zvláštní klid. A když je teplý večer a následuje vlahá noc, tak posezení na terase zámku, v krásných kulisách stromů a cimbuří a ještě k tomu se sklenkou dobrého červeného vína… Není co dodat,“ pochvaluje si kastelán.

Zima ve studených komnatách už tak romantická není.

Šenkovi obývají bývalé apartmá mladého zámeckého pána. Je vybavené stejně jako ostatní místnosti v prvním patře zámku, kde bydlela hraběcí rodina. Je to trochu netradiční 3+1, o něco větší, s dřevěnými obklady a vyššími stropy se štukovou výzdobou.

„Zařízení máme vlastní a ve valné míře stylové, abychom toto historické prostředí moc nerušili. Ale i kastelán platí nájem a inkaso,“ upozorňuje Šenk.

Ze starostí spojených se správou zámku má nejraději přípravu kulturních akcí. Nyní to jsou Vánoce na zámku. Zdobí se stromky, stoly a peče se cukroví. Uklízí se a zdobí zámecká kuchyně.

„Aby návštěvníkům co nejlépe chutnal pravý anglický punč. Začali jsme 26. listopadu a končíme 11. prosince,“ dodává kastelán.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video