Zaměstnat podivíny se zaměstnavateli vyplatí. Přinést mu to může nečekané benefity
Diagnóza ADHD, lehký autismus či dyslexie z úst pediatra vyvolá v řadách rodičů obavy s pracovním uplatněním svých potomků. V budoucnu však vše může být jinak.
Do personálních příruček se pomalu dostává nový trend zaměstnávání podivínů s názvem neurodiverzita. Teorie vychází z názoru, že lidstvo se na problematiku mozku dosud dívalo špatně. Mít nějakou odchylku od normy nemusí znamenat jen negativa, ale také to, že člověk prostě přemýšlí jinak, což i zaměstnavateli může přinést nečekané benefity při řešení problémů.
S neurodiverzitou letos přišel technologický gigant Yahoo, program má na starosti jeho manažerka Margaux Joffeová, sama trpící ADHD. „Je to pro mě mnohem více než osobní věc. Má to opravdovou byznysovou podstatu. Mnohokrát nás drží zpátky jedna jediná věc, a to že si vyčítáme, že bychom měli být jako ostatní. Přitom jde o to zaměřit se na své silné stránky a přestat se bát,“ vysvětlila webu Fast Company.
V Silicon Valley se už naučili využívat jako lidských zdrojů lidí s autismem. „Nezaměstnávají je proto, že by jim jich bylo líto nebo aby dosáhli nějakých diverzitních kvót. Najímají je, protože se doopravdy hodí na některé úkony a mají vlastnosti, které jim v tom umožní excelovat,“ řekla Fast Company matka jednoho z autistů.
K neurodiverzitě se hlásí i britská BBC. Dva zaměstnanci Leena Haqueová a Sean Gilroy představili Projekt Cape, který má přispět k pozitivnímu pracovnímu prostředí pro zaměstnance s lehkými mozkovými poruchami. Jeho cílem bylo dát lidem potřebný trénink a podporu, aby mohli své zvláštní schopnosti rozvíjet. Americký autor Steve Silverman vydal letos knihu s názvem Neurotribes, která by měla HR manažerům pomoci s netradičními zaměstnanci.
Doporučuje, aby si zaměstnanci mohli sami zvolit, zda pracovat v open space či v privátním prostředí, nebo radí, jak s novými lidmi pracovat. Silverman říká, že poruchy jako ADHD či Aspergerův syndrom jsou dostatečně známy a popsány i v popkultuře, zatímco některé jako třeba takzvané HSP (vysoce citlivé osobnosti) tak známé nejsou.