Při sestupu do suterénu Městského paláce Templ musí člověk sklonit hlavu. Stojí ale za to se malinko sehnout, dole totiž čeká keltská jeskyně. „Propadáme se o 2200 let dozadu. Z písemných pramenů vyplývá, že se zde odehrávaly neobvyklé aktivity,“ říká archeolog Jiří Waldhauser ve dvouminutovém filmu, který návštěvníkům představuje Knobloch – Skálovu jeskyni.
Ta je v Českém ráji v blízkosti Boleslavi. Lidé do ní kdysi zřejmě vstupovali v astronomicky významných dnech.
„Přišli jsme na to náhodou, pracovali jsme přes čas a večer při podzimní rovnodennosti ozářil najednou kámen paprsek,“ vzpomíná archeolog. Tak zjistili, že jeskyni lidé zřejmě využívali k určení času, aby věděli, kdy mají například vyrazit za obchodem.
„Kdo ví, jestli před sebou nemáme nejstarší kamenné hodinky,“ spekuluje Waldhauser. Hned poté si návštěvník expozice může na dotykové obrazovce pustit animaci Keltů ve skalách nebo simulaci onoho paprsku. Vynoří se v podobě průrvy na konci sklepa a pomalu osvítí svatyni.
Taková zážitková prohlídka něco úplně jiného, než střepy ve vitríně s dlouhými a složitými popisky plnými cizích slov. A přesně o to usiluje od pondělí 22. února nová expozice v Templu.
„Vytvořili jsme ji co nejvíce atraktivní, blízkou dokumentárním filmům a aby nabízela možnost volby,“ vysvětlil ředitel společnosti Kultura města Pavel Filip.
Padesát videofilmů
V Templu tak jsou moderní informační terminály, dotykové obrazovky, nové dataprojektory či speciální plazmová obrazovka pro podlahovou projekci. Tato technika podpořila původní expozici o historii Boleslavi a okolí do roku 1600, která byla zpřístupněna v roce 2000 a nyní za milion korun z prostředků Kultury města doplněna a omlazena.
Velkou roli v ní hrají dokumentární filmy. Lidé si je mohou pustit i třeba na obrazovce nad kostrou bojovníka v hrobu ze starší doby bronzové (na fotografii). V padesáti dvouminutových šotech, které natočili absolventi Soukromé vyšší odborné školy filmové v Písku kameraman David Borozidis a režisér Jan Chramosta, představují své objevy sami badatelé Jiří Waldhauser či Karel Herčík.
„Nejobtížnější bylo vtěsnat do dvou minut to nejdůležitější. A pak nám nepřálo počasí, někdy jsme mohli pracovat jen část dne,“ vzpomíná David Borozidis na listopadové natáčení.
Tehdy například přesvědčili historika Karla Herčíka k výstupu na věž zříceniny Michalovická putna. „Na schodišti jsem se vzpříčil a hrozilo, že svými mohutnými plecemi rozvalím památku,“ vzpomněl s nadsázkou Herčík.
Atmosféru filmům dodává hudba, kterou pro expozici vytvořil Milan Cajs ze skupiny Tata Bojs. Podle něj je zapojení audiovizuálních prostředků a interakce s divákem jedinou možností, jak znovu vzbudit zájem o muzea. „Nikoho už dnes moc nebaví dívat se pouze na předměty ve skleněných vitrínách,“ uvažuje hudebník a výtvarník Cajs, jenž se sám do Templu chystá.
„Jsme na špici krásné České republiky, nikde nemají archeologii tak báječně ukázanou,“ říká Jiří Waldhauser.
Výstava by se měla dál vyvíjet. „Do počítačů lze materiály doplňovat. Mluvili jsme třeba o zpracování procházek Karla Herčíka,“ připomíná Borozidis s tím, že by se mu líbilo vytvoření kvízů či příběhu historií, jímž by návštěvník putoval. Mohl by tak v muzeu objevit vždy něco nového.
„Jsme rádi, že období, kdy expozice působila trochu jako konzerva, skončilo,“ shrnula Alena Nastoupilová z Templu.
Muzeum cukrovarnictví
Na Boleslavsku však dojde i k dalšímu významnému muzejnickému počinu. Ožije totiž areál renesančního hospodářského dvora v Dobrovici. Ten je po rekonstrukci a nyní jej vybavují exponáty. Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice otevřou 22. května.
„Chceme, aby si tam mohli návštěvníci něco vyrobit, osahat, vyzkoušet,“ řekl starosta Dobrovice Josef Hrobník. Domluvené je zapůjčení exponátů, mimo jiné z Národního technického muzea či od obyvatel města, kde se cukr vyrábí nepřetržitě nejdéle v Česku. „Podobné muzeum je v Evropě jen v Berlíně,“ dodává starosta.
Hračky mají málo místa
Na rozšíření zase čeká Muzeum hraček na zámku v Benátkách nad Jizerou. Jeho majitel Jiří Fiala má kvůli nedostatku místa v krabicích třeba unikátní panenky a pokojíčky nakoupené v Tokiu.
„O rozšíření muzea sní pan Fiala a sníme o něm i my,“ uvedl starosta Benátek nad Jizerou Jaroslav Král. Jedná proto se společností AVE CZ, jež má ještě na deset let zaplacen pronájem sousedních prostor. Dojde k dohodě? Jisté je, že jedna z největších sbírek historických hraček v Česku otevře už 1. dubna. Zatím ve starém.
