Zanikla kina, jinak je ale kulturní nabídka města větší

Lidé jsou s kulturou vesměs spokojenější.

Čtyři kina ve městě, ale také divadlo fungující dohromady s kladenskou scénou či knihovna ve stísněných prostorách Obchodní akademie, tak vypadala oblast kultury ve městě před listopadem 1989.
„Dřív byla o sto procent lepší nabídka,“ tvrdí Jaroslav Kučera z Mladé Boleslavi. Vzpomíná na zábavy na Rychtě, čaje či diskotéky v Grandu, ale hlavně na kina, kterých bylo v Boleslavi hned několik.
Už na přelomu šedesátých a sedmdesátých let skončil Jas. „Kino bylo pro Boleslav moc velké,“ vzpomíná ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš. V osmdesátých letech fungovalo Oko a Svět, pamětníci si vybaví kino v Debři i Máj v Kosmonosích. V roce 1990 začalo hrát ještě Forum.
Dnes z nich funguje pouze Svět, který ale promítá v přestavěném sále jen v úterý coby kinokavárna a ve čtvrtek jako filmový klub. Oko na náměstí Míru od poloviny devadesátých let zavřené chátralo, než v něm před sedmi lety vybudoval taneční školu Josef Zita, v Kosmonosích je místo kina restaurace Šmak.
A kino Forum hrálo naposled v prosinci 2007, magistrát ho zavřel ještě před otevřením čtyřsálového multikina Cinestar v nově vybudovaném Bondy Centru.
„Když jdu dnes na film, tak s vnukem do Cinestaru, kde je to hezké, ale drahé. Sám chodím na starší filmy do Domu kultury,“ říká Kučera.
Kromě toho v Boleslavi bývalo také letní kino. „Lituji, že se nechalo zpustnout. Byl to ideální prostor třeba pro vystoupení hudebních skupin,“ říká historik Karel Herčík s tím, že dnes už je jen těžko poznat, kde amfiteátr stál. Jinak však Herčík nelituje.
„Především je úžasnou předností, že není cenzura, že kulturu, která vychází z iniciativy a zájmu lidí, už nikdo neřídí,“ tvrdí Herčík.
„Kin ubylo, celkově je ale kulturních akcí víc, protože je kromě městských a krajských organizací nabízí i soukromé a spolkové, což dřív nemohlo být,“ říká historik Beneš.
Větší nabídka je i v hudební oblasti. „V Boleslavi se toho děje hodně, za minulého režimu tolik akcí nebylo,“ je přesvědčen organizátor koncertů Rudolf Kulka. Za hudbou se před revolucí chodilo do Domu kultury a párkrát do roka také do dnešního Pavilonu Domu dětí a mládeže.
Spokojenější jsou i výtvarníci. „Ve Sboru českých bratří bylo muzeum a Templ byl v dezolátním stavu, je vidět  jasný pokrok, dnes máme dvě výstavní síně,“ říká malíř Zdeněk Halíř. Opravený Templ si vystavující pochvalují.
Vernisáže tam měli i fotografové. „Tuto možnost jsme ale ztratili, jakmile se založila společnost Kultura města, výrazně se zdražil pronájem prostor,“ říká boleslavský fotograf Miroslav Polach.