Zápasy na Bazalech. Splněný sen
V létě se brankář Michal Daněk vrátil z Plzně do Baníku Ostrava jako velká posila. Trenér Miroslav Koubek si mnul ruce, že brankářský post má vyřešený. Jenže po skvělých výsledcích z loňského roku, kdy tým hrál do posledního kola o titul, se slezský klub letos trápí a s mizérií, která v současnosti na Bazalech panuje, se svezl i Daněk. Hráč, který si vyzkoušel i hostování v anglickém klubu West Bromwich, se musí po zranění rvát o druhou šanci.
Ke spokojenosti máte asi zatím daleko.
Teď je to špatné. Úvod sice vypadal poměrně dobře, v lize jsme ze tří utkání měli pět bodů, ale přišel na řadu evropský pohár, ve kterém se nám nedařilo, a od té doby se trápíme.
A se svými výkony jste spokojený?
Nejsem tady od toho, abych sám sebe hodnotil. Udělal jsem nějaké chyby, ale musím se z nich poučit a jít dál.
Po zápase s Olomoucí trenér Koubek prohlásil, že musíte být tvrdší ve svém prostoru. Měl pravdu?
Určitě. Je to bývalý brankář a ví co a jak.
Promítly se špatné výsledky i v náladě v kabině?
Myslím, že atmosféra je stále dobrá. I když přiznávám, drobná nervozita asi v každém z nás je. Přece jenom jsme na konci tabulky. S kluky všechno rozebíráme a věříme, že přijde nějaká série výher a my půjdeme nahoru. Vždyť v některých zápasech jsme měli i nehoráznou smůlu. Proti Teplicím Tomáš Frejlach vystřelí, míč trefí dvě tyčky a balon skočí zpátky do hřiště. Věřím, že Tomášovi to tam začne padat. On snad od začátku ligy dal pět tyček. A s ním by se svezl i celý tým.
Ze sestavy jste vypadl kvůli zranění nohy. Už jste úplně v pořádku? Měl jsem drobné potíže, už je to v pořádku. Nějakou dobu normálně trénuji. Víťa Baránek ale teď chytá dobře a já si musím znovu počkat na šanci.
Do Baníku jste přišel z Plzně, která teď hraje na špici soutěže. Jste s někým v kontaktu?
Telefonuji si s Davidem Limberským. Jsem rád, že se klukům daří, ale ještě radši bych byl, kdyby se takhle dařilo nám. Vzájemně se ale nehecujeme. Takový je prostě fotbal. Jednou se daří jim, příště se to může zase otočit. Věřím, že taky uděláme vítěznou sérii.
V Plzni jste si udělal velké jméno, a dokonce jste odešel na hostování do Anglie do West Bromvich. To angažmá se ale příliš nepovedlo. Jaký byl podle vás důvod?
To už je za mnou a nerad bych se k tomu vracel.
Tak udělal byste alespoň dneska něco jinak?
Nevím. Neříkám, že se stala někde chyba. Ale možná, že kdybych tam byl s manželkou, mohlo to dopadnout jinak. Půl roku jsem byl v Anglii sám. Možná kdybych vydržel další půlrok, zase to mohlo vypadat jinak a mohl jsem chytat. To je ale samé kdyby a na to nehraju. Rozhodně ničeho nelituju, byla to dobrá zkušenost.
V Baníku jste byl spoustu let, ale nikdy jste za něj neodchytal v lize ani minutu. Až letos. Jak jste se cítil?
První zápasy jsme hráli venku. A já se nemohl dočkat, až budu chytat na Bazalech. Bylo to splnění mého snu. Ten pocit byl moc hezký. Navíc se přišli podívat kamarádi a známí.
Věděl jste od malička, že chcete být brankář?
S fotbalem jsem začínal v Hlučíně a pořád jsem se stavěl do útoku. Jednou ale nepřišel brankář, tak jsem to zkusil. A už jsem tam zůstal.
Kamarádi, ale i někteří fotbalisté vám říkají Koza. Proč?
Tuhle přezdívku vymyslel kamarád v dětství. Bohužel už není mezi námi, ale já na ni slyším dodnes a je to úplně stejné, jako by mě někdo oslovil jménem. A proč koza? Jako děti jsme říkali různé říkanky a on na mne pořád volal: „Michal, kozy píchal.“
