Zapomenuté a neznámé, ale krásné památky Kladenska | E15.cz

Zapomenuté a neznámé, ale krásné památky Kladenska

Nestojí tu zámek Hluboká ani Karlštejn, není tu ani žádná z českých památek UNESCO. Přesto má Kladensko co nabídnout.

Kladensko je v představách mnoha lidí jen průmyslovou oblastí. Není to pravda. Region má řadu jedinečných památek, které stojí za návštěvu. Týdeník Sedmička vybral sedm nejzajímavějších.

1. Hrobka Kinských

Do neogotické hrobky Schwarzenberků v Třeboni, míří každoročně desetitisíce turistů. O stejně zajímavé stavbě v kladenském okrese, stojící jen nedaleko Zlonic, ví přitom málokdo. O klasicistní hrobce Kinských se totiž mluví spíš v souvislosti s restitucemi. „Naposledy se psalo o tom, když o pohřeb do hrobky ještě za svého života usiloval František Oldřich Kinský,“ vysvětluje historik a památkář Vladimír Přibyl. Stát ale byl nekompromisní a pohřeb knížete, kterému v roce 1945 hrobku zkonfiskoval, ani jeho bratranci bankéři Johannesovi mezi předky nepovolil.
V rakvích v kamenných výklencích odpočívají ostatky čtyř desítek příslušníků knížecí linie rodu. „Leží tam Beethovenův mecenáš Ferdinand, jeden ze zakladatelů Národního muzea v Praze Rudolf nebo jediný český vítěz Velké liverpoolské steaplechase Karel,“ vypočítává některé slavné Kinské Přibyl. Ale je tu pohřben i Oldřich Kinský a jeho manželka Matylda, obviňovaní ze spolupráce s fašisty. Proto také byla jejich synu Františku Oldřichovi hrobka i s ostatním majetkem zkonfiskována.
Hrobka leží uprostřed pustnoucího parku, za kostelem svatého Isidora, v aleji spojující Zlonice se zámkem v Budenicích, bývalým sídlem Kinských. Spory a léta chátrání se na cenné stavbě i jejím vybavení podepsaly.

2. Sýpka v Břešťanech

Zlonice byly v minulosti centrem zdejšího velkostatku Kinských a jejich zemědělské podnikání připomíná řada pozoruhodných staveb. Kromě bývalého pivovaru je to třeba sýpka v sousedních Břešťanech. Sedmdesát metrů dlouhý objekt ze sedmnáctého století původně sloužil jako záložní zdroj obilí. Za pozemkové reformy byl převedený do majetku rodiny Hornických, za dob socialismu znárodněný a po roce 1989 vrácený v restituci. Rodina pak majetek prodala dalším zájemcům, kteří měli jediný zájem – historický cenný objekt vyrabovat. Veškeré dřevo z krovů i řada kamenných detailů byla odvezená neznámo kam. U restaurátorů či stavebních firem má totiž tento historický stavební materiál cenu zlata. I proto je sýpka zapsána na seznam nejohroženějších památek v Česku.
Ale i břešťanské sýpce snad svítá na lepší časy. „V dražbě ji koupil ruský podnikatel, který už začal s nejnutnějšími opravami,“ říká Přibyl. Podle plánů nového majitele by v sýpce měly vzniknout přednáškové sály nebo ateliéry pro mladé umělce.

3. Zlonické nádraží

Se zemědělstvím souvisí i další pamětihodnost ve Zlonicích. Zatímco Kladno mělo své černé zlato – uhlí, Zlonice leží v oblasti, odkud pochází bílé zlato – cukr. Krajinou kolem obce v minulosti vedlo mnoho vleček, které svážely cukrovou řepu k nádraží. V bývalé výtopně se proto nachází depozitář sbírky průmyslových lokomotiv cukrovarských železnic, nákladních vozů nebo zabezpečovacích zařízení. Letos se muzeum rozšíří. V dubnu bude otevřený nový areál umístěný ve venkovském sídle bývalého ředitele akciového cukrovaru Kašpara Vopršala a expozice ve výtopně. „24. dubna přijde do muzea parní vlak a při této příležitosti se představí nově budované expozice muzea,“ říká Tomáš Čech z Železničního muzea Zlonice. Návštěvníci mohou zavítat i do nově otevřené expozice ve výtopně.

4. Buštěhradský hrad

Nejenom slánská část bývalého kladenského okresu má řadu zajímavých památek. Určitě většinu těch, kteří cestují Buštěhradem, napadne, kde je ten hrad, podle kterého se Buštěhrad jmenuje. Stačí umět hledat, protože hrad tu skutečně je, tedy přesněji řečeno byl. Zkázu pevnosti ze 14. století přinesla třicetiletá válka. Po ní si majitelé Buštěhradu vybudovali nový zámek. Zdi hradu posloužily jako stavební materiál na zámek i na domy obyvatel městečka. Fragmenty starého hradu, respektive zbytky staveb a architektonických článků či opevnění, jsou dodnes zachované v domcích v blízkosti zámku. Mezi domy čp. 11 a 13 je dochována brána, na kterou navazují zbytky kulaté bašty. Na dvorek domu čp. 11 vede kamenný portálek v pravoúhlém rámu. Další z domů má původní hradní pavlač a ve sklepě kamenný portál. Na ohradní zdi protilehlého dvorku při domě čp. 157 je fragment dveřního ostění s reliéfem hlavy. Zbytků středověkého sídla se ale dochovalo mnohem víc. Návštěvníkům je přibližuje originální naučná stezka.

5. Buštěhradský pivovar

Kdo zavítá do Buštěhradu má také zřejmě poslední možnost prohlédnout si zdejší pivovar, jeden z nejstarších podobných objektů v zemi. O jeho barokní podobu se v osmnáctém století zasloužil slavný architekt Anselm Lurago – mimo jiné autor řady staveb na pražské Malé Straně. Teď pivovar pravděpodobně i přes nesouhlas místních čeká demolice. „Vlastník objektu, který o demolici požádal, doložil všechny potřebné podklady o špatném technickém stavu budov,“ říká Olga Pípalová z kladenského magistrátu. Bourat se může téměř okamžitě, firma jen musí vypracovat podrobný návrh zabezpečení přilehlé rybniční hráze.

6. Most u Podlešína

Kladensko má i velkolepou železniční minulost. Slavná železniční společnost Buštěhradská dráha vznikla už v roce 1852. Její první stavbou se v roce 1855 stala trať z Kladna do Kralup, která měla zajišťovat odbyt kladenského uhlí. Postupně společnost postavila i další dráhy v oblasti mezi Prahou a Krušnými horami. V roce 1891 jí patřily tratě o délce bezmála pěti set kilometrů. Bez zajímavosti není ani to, že přes Buštěhrad železnice nikdy nevedla. Údajně proto, že se místní sedláci báli vzniku požáru z jisker lokomotiv. Na jedné z historických tratí také vznikl jeden z našich nejkrásnějších kamenných železničních mostů. Byl postavený v letech 1872–73 a dochoval se bez výraznějších novověkých úprav. Jeho pět oblouků o rozpětí deset a výšce osmnáct metrů překračuje u Podlešína údolí Knovízského potoka a už zrušenou nejstarší trať z Kladna do Kralup. Sto metrů dlouhý most je postavený z přesně opracovaných pískovcových kvádrů a ukazuje na vyspělou úroveň inženýrského stavitelství 19. století.

7. Boží hrob ve Slaném

Zatímco některé památky zapomenutě chátrají, jiné si užívají své znovuobjevení. Patří mezi ně například kaple Božího hrobu ve Slaném. Barokní památka byla postavená v roce 1665 na popud Bernarda Ignáce z Martinic.
„Slánský Boží hrob je nejstarší objektem tohoto typu v Čechách. Originální kaple Božího hrobu dodnes stojí v Jeruzalémě a byla a je cílem poutníků z celého světa,“ vysvětluje památkář Přibyl. Dlouhá léta zarostlá kaple chátrala. Rekonstrukce, která začala v roce 2006, jí postupně vrací ztracenou krásu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!