Zažila druhou světovou válku, boje v Koreji i ve Vietnamu. Vítejte na palubě USS New Jersey
Když před ní stojíte, vypadá obrovsky. Pak se ale zahledíte na okolní provoz na řece Delaware – a najednou ve srovnání s dnešními nákladními loděmi už tak mohutná není. To nic nemění na tom, že je dodnes nejdelší a také nejrychlejší americkou bitevní lodí. Prohlédněte si USS New Jersey.
Celé muzeum v současnosti provozuje skupina válečných veteránů. Když na ně při procházení lodí narazíte, ochotně vás zasvětí do fungování všech přístrojů. Když o nich vyprávějí, máte pocit, že mají ještě v živé paměti, kdy je naposledy použili.
A když budete chtít, můžete na palubě dokonce strávit noc. Potom, co jsem si vyzkoušel lehnout na lůžko pro člena posádky, jsem si rád nechal tuto možnost ujít, a to nejsem právě nejvyšší.
Historie bitevní lodi USS New Jersey sahá až do roku 1940, kdy byl v docích ve Filadelfii založen její kýl. Přesto nese jméno státu, který se nachází na druhé straně řeky, New Jersey. Na vodu byla spuštěna o dva roky později a do služby vstoupila v roce 1943. Následně se zapojila do bojů v Tichomoří. Válku přečkala bez poškození.
Kariéra New Jersey tím zdaleka neskončila. Od roku 1951 se účastnila Korejské války a z rezervy byla opět jako jediná bitevní loď povolána do služby během konfliktu ve Vietnamu. Následoval další odsud na odpočinek. Do aktivní služby se loď vrátila až v roce 1982 v rámci plánu tehdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana rozšířit americkou vojenskou námořní flotilu na 600 plavidel. Během modernizace loď dostala rakety Tomahawk a mohla tak nést i jaderné zbraně. USS New Jersey se následně zapojila do války v Libanonu, což byla také její poslední velká vojenská akce.
Ze služby byla loď definitivně vyřazena v roce 1991. Žádné jiné americké plavidlo se nezúčastnilo více válečných konfliktů. USS New Jersey se ještě poté na několik let vrátila do rezervní flotily, i z ní ale byla na přelomu tisíciletí definitivně vyřazena a po krátké renovaci je od roku 2000 dostupná veřejnosti jako muzejní loď. A to nikoliv ve Filadelfii, kde vznikla, ale na druhém břehu řeky, ve městě Camden, ve státě, jehož jméno nese.
