Zdislava dostala pozlacenou schránku | E15.cz

Zdislava dostala pozlacenou schránku

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kost svaté Zdislavy se dočkala důstojného uložení. Čtrnáct let ležela v provizorní schránce.

Hned dvě místa posledního odpočinku má jedna z nejslavnějších českých svatých Zdislava z Lemberka. Na tom prvním, v Jablonném v Podještědí, leží její ostatky tak, jak je tam ve středověku uložili. Na místě druhém, v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, je jen jedna jediná kost. Tu nyní po čtrnácti letech přeložili do nové schránky. Zdislava je od roku 2000 patronkou litoměřické diecéze, a tak musí ležet i v mateřském kostele oblasti, jak svatoštěpánský chrám nazývají.

Stal se zázrak

Doktoru Strakovi se 19. září 1989 v brněnské nemocnici zastavilo srdce, krevní tlak mu klesl na nulu, mozek vykazoval známky klinické smrti. Trvalo to tři hodiny a po celou dobu se manželka, děti, vrchní sestra, farář a další intenzivně modlili k blahoslavené Zdislavě o zázrak. Byli vyslyšeni: obnovila se motorická a smyslová činnost, všechny orgány začaly normálně fungovat. Toto lékařsky i vědecky nevysvětlitelné uzdravení bylo uznáno církví za zázrak a Zdislava z Lemberka se dočkala prohlášení za svatou. Provinciál dominikánů Otec Ambrož Maria Svatoš zdokumentoval téměř stovku takových podivuhodných případů.

Vážená patronka

Zdislava byla uznána za svatou roku 1995 papežem Janem Pavlem II. Ten ji o pět let později prohlásil také za hlavní patronku litoměřické diecéze. „Význam kostela posiluje, když jsou v něm uloženy ostatky světců,“ říká Jiří Hladík, dómský farář a kanovník Katedrální kapituly svatého Štěpána v Litoměřicích. V katedrále jsou proto také ostatky svatého Štěpána, historického patrona diecéze, a prvomučedníků svatého Viktorina a svatého Felixe. Zdislava však má místo z nejčestnějších, na velkém bočním oltáři. Nad schránkou s ostatky je obraz archanděla Rafaela od barokního malíře Karla Škréty.

Uctívají lebku

Věřící ale za Zdislavou chodí hlavně do Jablonného v Podještědí. Pod lebkou ležící v relikviáři na mariánském oltáři vlevo v chrámové lodi často zní prosby o vyléčení nebo návrat někoho ztraceného do rodiny. Už od Zdislaviny smrti v roce 1252 sem dodnes přijíždějí na pouť nejen Češi a Moravané, ale také Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové, Němci a Rakušané.
Vypráví se, že u jejího hrobu dochází k podivuhodným vyslyšením, uzdravením a jiným divům.
„Je logické, že věřící nejčastěji chodí za Zdislavou do Jablonného v Podještědí. Vždyť tam žila a působila. Jako farář litoměřické katedrály ale i tady často vidím návštěvníky, jak přicházejí k jejím ostatkům při bohoslužbách a prosí paní Zdislavu o pomoc a ochranu,“ říká Hladík. Dodává, že zvláštní pobožnost se koná v den svátku svaté Zdislavy.

Léčivá studánka

Úctě poutníků se těší také Zdislavina studánka pod hradem Lemberkem, kde prý voda dává zdraví pitím nebo omýváním. Voda sama léčivá ani radioaktivní není, jde o normální dobrou pitnou vodu.

Důstojné místo

Novou schránku pro světici označil farář Jiří Hladík za důstojnou její osobě. „Pracovala jsem na ní skoro půl roku. Nejsložitější bylo vytvořit návrh, aby relikviář zapadl do prostředí katedrály,“ řekla restaurátorka Jitka Jirkovská. Právě ona ho na žádost svatoštěpánské kapituly vytvořila spolu se svým manželem. Jan Jirkovský měl na starost řezbářské práce, jeho žena veškeré pozlacovačské práce a ozdobnou dečku, na které ostatky leží. To vše je ve skříňce ve tvaru rakvičky, do které návštěvník ze tří stran vidí (na snímku vpravo).
„Relikviář samozřejmě zdobí erby světice, a to knížecí korunka s lemberským erbem a erbem dominikánů, jejichž členkou byla. Nový je i podstavec s medailonem. Všechno je nově pozlacené,“ vysvětluje tisková mluvčí litoměřického biskupství Jana Michálková. Ostatky autorizoval a uložil do nové schránky před několika dny litoměřický biskup Jan Baxant. Zapečetil je biskupskou pečetí.

Blízko k panovníkovi

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka špitálu, která žila ve 13. století. Provdala se za předního českého velmože pana Havla Markvartice a přestěhovala se na jeho hrad Lemberk u Jablonného v Podještědí. Měli čtyři děti, historici mají doklady o synech Havlovi, Jaroslavovi a Zdislavovi. Ale narodila se snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.

Rázná žena

Její život a činnost se neomezovaly jen na soukromí: Zdislava vzdělávala a vychovávala také hradní čeleď, ošetřovala i jinak pomáhala ve špitále, který rovněž založila. Pomáhala bez rozdílu nemocným, chudým, bezdomovcům i válečným uprchlíkům. V době časté manželovy nepřítomnosti (byl pravou rukou krále Václava I. a jeho oporou, když se proti němu vzbouřil jeho syn Přemysl Otakar II.) musela za něho vést celé panství.
S manželem povolali dominikány do Jablonného a do Turnova, založili pro ně kláštery a chrámy.
Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou, i když její přímá péče o nemocné v Jablonném není doložena. Zemřela předčasně v přibližně třiatřiceti letech. Tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video