Až prezident podepíše nový zákon, budou podle něj existovat pouze zdravotní ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě.
Ministerstvo zdravotnictví ale uklidňuje, že detašovaná pracoviště lidem zůstanou i ve městech, kde působí nyní.
Pod ústecký ústav patří pracoviště v Teplicích, Mostě, Chomutově, Sokolově, Karlových Varech, Litoměřicích a Děčíně.
Snoubenci Jana Egerová a Tomáš Hesterini z Mostu, kteří plánují svatební cestu do Bolívie a Peru, tak nebudou muset pro očkování proti exotickým nemocem nikam jezdit.
„Nejprve jsme mysleli, že budeme muset do Ústí, ale nakonec jsme na internetu zjistili, že pobočka zdravotního ústavu je i v Mostě,“ vysvětluje Hesterini. Nejasnosti vznikly kvůli tomu, že poslanci v polovině března změnili návrh zákona, který počítal se zachováním zdravotních ústavů v Ostravě a Praze.
Na podnět senátorky Aleny Dernerové ale nakonec rozhodli, že dvě hlavní centra budou v nejpostiženějších krajích, tedy v Ostravě a na severu Čech, v Ústí nad Labem. To ale neznamená zánik detašovaných pracovišť.
Péče pro všechny
„Ústecký zdravotní ústav zajišťuje péči pro astmatiky, alergiky, pacienty se sníženou imunitou a nemocné rakovinou, což jsou nemoci, kterými je ústecký region postižen nejvíce,“ poukázala hejtmanka Jana Vaňhová.
Zdravotní ústav poskytuje řadu dalších služeb a jednou z nich je i očkování proti exotickým chorobám.
„Zařízení před takovouto cestou většinou doporučuje před očkováním ještě alespoň jednu konzultaci, při které poučí, na co všechno si dát pozor a proti čemu se očkovat. My jsme ale dostali podrobný rozpis od cestovky, takže stačila konzultace po telefonu a v dubnu se necháme očkovat,“ popisuje Hesterini.
Protože budoucí novomanželé plánují výlety i do pralesů, kde není dostupná zdravotnická péče, musejí se nechat očkovat proti žluté zimnici a břišnímu tyfu. Podle ceníku z webu zdravotního ústavu stojí očkování 820 a 660 korun.
Před cestou
Zdravotní ústav oběma ještě vydá mezinárodní očkovací průkaz. „Raději jsem se ještě nechala očkovat proti žloutence. To stačilo u mého doktora,“ dodává Jana Egerová.
Zdravotní ústavy tak mají pro Severočechy nemalý význam. Do čekárny teplického zdravotního ústavu zavítala i čerstvá absolventka vysoké školy Martina. Bála se, že se nakazila virem HIV. „Vím, že jsou testy anonymní a v systému jste evidovaní pouze pod přiděleným číslem, ale v čekárně můžete potkat kohokoliv. Proto jsem místo do ústeckého Centra zdravotnických služeb, kam to mám kousek, jela do Teplic. Na této pobočce zdravotního ústavu mají také Poradnu prevence HIV/AIDS a sexuálně přenosných nemocí,“ zjistila si mladá dívka.
Na výsledky testu čekala jen krátce. „Bylo to ale hrozné, vsugerovala jsem si, že jsem se určitě nakazila. Na testy totiž můžete jít až tři měsíce od data, kdy jste se mohla nakazit, teprve pak se totiž infekce v krvi prokáže,“ vzpomíná na nepříjemné období Martina. Než jí zdravotníci odebrali vzorek krve, musela nejprve projít pohovorem.
„Chtěli znát pokud možno co nejpřesnější datum, kdy si myslím, že jsem se mohla nakazit. Jestli to bylo v cizině, nebo tady. Pak už jsem jen dostala číslo a do systému ještě dodali, v jakém kraji žiju,“ popisuje mladá dívka. Její podezření se naštěstí nepotvrdilo.
Varují alergiky
Většina Severočechů ale nemá potřebu nechat se očkovat před exotickými nemocemi ani nemá podezření z nákazy pohlavně přenosných nemocí. Přesto zdravotní ústav využívají.
Pracovníci ústavu vyšetřují odebrané vzorky pacientů a stěry, aby zjistili příčinu nemoci. Ve zdravotnickém ústavu na Bukově je přímo i Centrum imunologie a mikrobiologie, včetně alergologie a klinické imunologie. „Pracovníci z Karlových Varů a Ústí nad Labem už pylové alergeny nyní začali sledovat. Výsledky zveřejňujeme od minulého týdne na našem webu,“ informuje ředitel zdravotního ústavu Pavel Kutil. Alergiků na Ústecku každým rokem přibývá.
Lékaři zdravotního ústavu mají na starosti také zdravotní prohlídky zaměstnanců, ale provádějí i testování fyzické zdatnosti sportovců. Pro Krušnohoří je stejně podstatné, že odborníci z hygienických pracovišť provádějí měření hluku, stejně jako pro obyvatele vesnic a měst poblíž velkolomů, že měří prašnost, hluk a znečištění ovzduší.
„Oceňuji, že se politici rozhodli zachovat zdravotní centra. Zvláště teď, když v čížkovické cementárně spalují kaly z ostravských lagun, bude monitorování stavu zdejšího životního prostředí hodně potřebné,“ poukazuje člen iniciativy Občané proti kalům Libor Pisklák. Ústecký zdravotní ústav už nyní spolupracuje s německou stranou na projektu Cíl 3, kdy společně měří ultrajemné prachové částice ve vzduchu.
„Odebrané vzorky zatím zpracováváme, výsledky ještě nemáme,“ doplňuje informaci Kutil.
Zdravotní ústavy nejsou jediné, kdo podobné služby nabízí.
„Párkrát jsme si objednali měření hluku u akreditované laboratoře v Litoměřicích, dokonce jsme uvažovali o umístění měřicí stanice, která by tu měřila prašnost a hluk kontinuálně, a chtěli jsme na to dotaci od Státního fondu životního prostředí, ale to nám neprošlo,“ říká Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína. Ten leží na okraji lomu ČSA. Práci zdravotního ústavu ale zná. „S jejich činností jsem se setkal, když Akademie věd chtěla znát dopad zdejší průmyslové těžby na zdravotní stav místních,“ vzpomíná Buřt.
Předpokládá, že služby by mohl využít i Jiřetín. „Máme v plánu další měření, takže nevylučuji, že se na zdravotní ústav obrátíme, protože to je důvěryhodná instituce.
Se zaměstnanci zdravotního ústavu například pravidelně spolupracuje ústecký magistrát. Loni si odbor životního prostředí magistrátu objednal u výše zmíněné instituce rozbor vody ze studny v Krásném Březně.
Kvůli penězům
Vláda sloučí všech čtrnáct dosavadních zdravotních ústavů do dvou, právě aby mohly lépe konkurovat soukromým firmám, které nabízejí stejné služby. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že restrukturalizací ušetří peníze. Odborníky propouštět nechce, skončí hlavně manažeři.
Argumentuje tím, že už v předchozích letech vytvořilo kvůli jednodušší administrativě ze zdravotních ústavů sedm celků a ušetřilo ročně šest set milionů korun.
„Centralizace nám umožní specializovat hygienické laboratoře, lépe využívat laboratorní přístroje. Budeme se moci zapojit do velkých projektů. A samozřejmě uspoříme při nákupu materiálu a v oblasti administrativních činností,“ potvrzuje ředitel Pavel Kutil.
Ministerstvo podle slov jeho mluvčího Vlastimila Sršně dotuje zdravotní ústavy ročně asi pěti miliony korun. Ovšem pouze některé. „Příspěvek na provoz nedostává ústecký zdravotní ústav od roku 2008,“ podotýká ředitel Kutil. Ztrátu za loňský rok vyrovná ústav z rezervního fondu.
