Na setkání lídrů českého stavebnictví, které se konalo v lednu, se shodli představitelé stavebních firem, že letošní rok bude pro české stavebnictví rokem transformace. Jak se to projeví v Metrostavu?
Poslední dva roky jsme se intenzivně věnovali snižování nákladů a tato práce bude i nadále pokračovat. Mimo to věnujeme velkou pozornost další kultivaci personálu společnosti. Podporujeme na čtyřech školách vždy jednu třídu učebního oboru stavebních profesí a měli bychom tak ročně získávat nové kvalifikované dělníky. Dále běží i spolupráce s vysokými školami a každý rok nastupuje kolem sedmdesáti absolventů technických oborů. Z hlediska zakázek velice intenzivně rozvíjíme angažovanost společnosti v regionech a hledáme i další nové zákazníky v zahraničí.
Na březnovém setkání vedoucích pracovníků Metrostavu jste vyjádřil představu, aby se firma ještě více prosazovala kvalitní prací. Jak toho dosáhnout?
Máme vyvinutý systém řízení kvality a všichni funkcionáři jsou hmotně na jejím dodržování zainteresováni. Řada zákazníků se k nám vrací s dalšími zakázkami, to je asi důkaz, že jsme v tomto snažení úspěšní. Na stavbách máme řadu subdodavatelů, kteří si často na náš systém obtížně zvykají, ale v okamžiku, kdy jej akceptují, je to pro ně výhoda, v další práci jsou konkurenceschopnější. Snažíme se kultivovat obor, lépe se pak v takovém prostředí pracuje. To platí nejen o kvalitě, ale například i v oblasti bezpečnosti práce, na kterou jsou především zahraniční zákazníci velice citliví.
Pochopitelně se snažíme využívat vlastní kapacity, když věnujeme velké úsilí jejich výchově a doplňování. Deprese stavebního trhu jednou pomine a my musíme být připraveni na další rozvoj oboru. To platí především pro oblast našich nosných technologií, mám na mysli například podzemní stavitelství, železobetonové konstrukce nebo rekonstrukce památkových objektů. Bylo by protismyslné vychovávat vysoce specializovanou pracovní sílu a pak ji nechat ladem.
Jak se vyrovnáváte s klesající poptávkou veřejného sektoru?
[file:9798:small:right]
Snažíme se proniknout do dalších odvětví oboru, hledat na trhu další možnosti využití a postupně pronikáme i do zahraničí. Uvědomuje si, že jsme konkurenceschopní, a to jak z hlediska cen, tak i již zmíněnou kvalitou. Pronikli jsme třeba na finský trh, pracujeme na rozvoji metra v Helsinkách. Tomu se přizpůsobujeme i organizačně, od ledna tohoto roku jsme ustavili v rámci vedení skupiny Metrostav speciální útvar, který by měl pro všechny členy skupiny hledat uplatnění právě v této oblasti.
Obecně se tvrdí, že PPP projekty by stavebnictví pomohly se vzpamatovat. Podporujete tento názor?
PPP projekty v řadě zemí velice účinně pomáhají rozvoji infrastruktury. Osvojit si tento způsob financování projektů je však velice složité a myslím, že na českém trhu tento proces ještě nějakou dobu potrvá. Nicméně již dnes platí, že stavební firmy jsou na tento model financování připraveny.
Několikrát se v poslední době hovořilo o tunelu Blanka. Informace byly většinou poněkud jednostranné. Jaký je váš postoj ke spekulacím, které se o této stavbě šíří?
Tunely Blanka jsou technicky velice inspirativní projekt a bohužel se z něj stalo téma převážně politické. Jsem přesvědčen, že po jeho zprovoznění se bude opakovat situace, jaká byla při stavbě tunelu Mrázovka, kdy v průběhu jeho výstavby se používaly takřka totožné argumenty proti stavbě jako nyní na Blance a po zprovoznění si již nikdo nedovede představit, že pražská doprava mohla existovat bez něj. Hodně se dnes mluví například o Trojském mostě, kdy výsledky architektonické soutěže stavbu prodražily. Ale upřímně, jde o tak zásadní stavbu, že bez soutěže by se most nemohl realizovat. Jde o první most v centrální části města po 60 letech, předchozí most – Štefánikův – byl totiž zprovozněn v roce 1951.
Kupujete už druhý razicí štít pro výstavbu pražského metra. V situaci dnešního českého stavebnictví to vypadá jako mimořádný luxus. Kolik takových strojů existuje v Evropě? Má taková investice návratnost? Jakou má takový stroj životnost, lze jej využít i dále?
K realizaci této části pražského metra v dané trase, geologii a termínu jiná cesta neexistuje. Ve světě je to technologie standardní, jen firma Herrenknecht podobných strojů vyrobí za rok kolem sedmdesáti kusů. Přepokládáme, že tuto technologii uplatníme i na dalších projektech ať již v Čechách, či v zahraničí. Již jsem se zmínil o tom, že Metrostav věnuje velkou pozornost rozvoji lidských zdrojů, investice do strojního vybavení je druhým pilířem péče o budoucnost firmy.
Jestli se nepletu, tak jste celý svůj profesní život spojil s Metrostavem. Začínal jste po vysoké škole jako stavbyvedoucí, dnes jste v pozici prezidenta skupiny Metrostav. Takže firmu máte mimořádně „zažitou“. Co byste popřál firmě?
Kultivovaný stavební trh, dobrou a stabilní legislativu a samozřejmě příliv nové, vzdělané technické inteligence i dělnického personálu. Musíme uvažovat, že deprese oboru v několika letech skončí a jeho další rozvoj bude výše zmíněnými faktory limitován. V tomto mezidobí se na budoucnost můžeme alespoň trochu připravit – doufám, že toho využijeme.
