Ze dna jezírka vyletěl andělíček

Padesát let ležela na dně Košuteckého jezírka soška andělíčka. Teď ho potápěči vyzvedli na břeh.

Je to chlapeček, nebo holčička? S trochou nadsázky i to je jeden z otazníků, který teď má před sebou restaurátor Jaroslav Šindelář. Právě jemu připadl úkol, aby zrenovoval sošku andělíčka, kterou v sobotu vyzvedli potápěči z klubu OSAC Plzeň ze dna Košuteckého jezírka. Ta skončila pod hladinou poté, co v padesátých letech minulého století zdejší park zaplavila voda. „Pořád se o té sošce mluví jako o andělíčkovi, ale nemá a nikdy neměl křídla. Jako chlapeček mi ten tvoreček taky nepřijde. Má šatičky. Spíš bych řekl, že je to holčička,“ uvedl Jaroslav Šindelář.

Sošku potápěči vytahovali nad vodu skoro dvě hodiny. Pomohlo jim k tomu asi dvacet kanystrů napuštěných pod vodou vzduchem, které za pomoci textilních popruhů pod andělíčka přivázali. Na břeh už sošku zvedal jeřáb. „Viditelnost dole je nula, je tam inkoustově černé a medově husté bahno. Andělíček byl zhruba v půlmetrové vrstvě bahna v hloubce asi sedm a půl metru. Byla to práce jen po hmatu,“ popsal předseda potápěčů Jaroslav Hudec. Teplota vody i na břehu byla šest stupňů nad nulou. „Překvapil mě ten čurbes na dně. Staré popelnice, hrnce. Na druhou stranu se mi podařilo vyfotit úhoře a je tu hodně kaprů,“ uvedl Hudec.

Asi stodvaceticentimetrová soška andělíčka byla od roku 1937 ozdobou Košuteckého parku. Dnes je park zatopený a místo něj je tu jedno velké jezero. Před sedmdesáti lety tu ale bylo jezírek hned několik. Hladinu vody v nich reguloval provoz nedaleké cihelny. Nezaměstnaní tu v čase hospodářské krize vybudovali park. Na konci třicátých let ale cihelna přestala vyrábět a hladina vody začala stoupat, po válce skončil andělíček pod vodou a lidé na něj v průběhu let zapomněli. Než na tento zajímavý příběh narazil památkář David Růžička. „Podle starých fotografií byl na dně násep rozdělující dvě jezírka a připravoval se i malý ozdobný most. Po bývalých terasách vedly zdobené cestičky, kamenná schodiště,“ říká Růžička. Vyzvednutí bylo naplánováno na den přesně dvaasedmdesát let poté, co ho tehdejší starosta Luděk Pik poprvé slavnostně představil. Přesné místo, kde socha stála, pomohli určit pamětníci.

„Pamatuji si ho velice dobře. Dávali jsme si na něj s klukama kabáty, když jsme sem chodili bruslit,“ ukazuje doprostřed jezírka, kde soška léta odpočívala, asi osmdesátiletý Gustav Kepka. Vedle sošky a jejího podstavce se nakonec podařilo pod vodou najít i pamětní nápis vytesaný do skály. Zmiňuje Luďka Pika a autora projektu parku a městského zahradníka Valentina Čočka. Stav sochy příjemně překvapil restaurátora Jaroslava Šindeláře.

„Na to, že ležela pod vodou více než padesát let, je ve velmi dobrém stavu. Shledal jsem jen několik menších úlomků, ale žádné výrazné poškození,“ uvedl Šindelář. Podle jeho slov byla soška vyrobena z materiálu zvaného kufstein, což je druh pískovce. Podstavec je z hrubozrnného pískovce, který se tu předtím, než tu vzniknul park, těžil. Andělíčka zrestauruje Šindelář do jara. O jeho dalším osudu rozhodnou zastupitelé z prvního městského obvodu. „S největší pravděpodobností bude postaven na svůj sokl a stane se znovu ozdobou parku,“ uvedl starosta Jiří Uhlík.