Vysoká Pec / Na okraji Národní přírodní rezervace Jezerka, poblíž obce Vysoká Pec na Chomutovsku, roste podivuhodná lípa. Její obrovské, zvrásnělé větve se plazí po zemi jako krky dračích hlav. Pahýl jedné z nich připomíná sloní chobot.
Stáří Žeberské lípy, pojmenované po starém hradu, se odhaduje na sedm set padesát let. Některé prameny udávají přes devět set let. Ať tak či onak, podle odborníků jde o nejstarší strom v Ústeckém kraji.
Zvláštní hříčka přírody
Dutina Žeberské lípy je porostlá mladými výhonky, kůra rozpukává a kmen je znetvořený bobulemi. Strom je na několika místech podepřený a má zakrytou dutinu, aby do ní nezatékalo. Uvnitř údajně hnízdí sovy.
„Lípa sice není nijak krásná a není ani památným stromem. Pro své stáří a zajímavý vzhled si ale jistě zasluhuje pozornost,“ píše Marie Hrušková v knize Významné stromy Severočeského kraje.
Legenda o stromu
Možná proto se k Žeberské lípě váže romantická, podle Hruškové ale sotva pravdivá, pověst.
Ještě v dobách, kdy byl Starý Žeberk strážním hradem, se stal jeho velitelem důstojník, který bojoval v panovníkově vojsku. Byl zhrublý ze stálých bitek. Při jedné vyjížďce do kraje uviděl nový hradní pán u potoka půvabnou vesnickou dívku. Nerozmýšlel se a odvlekl ji na Žeberk. Děvče se mu podvolilo, protože se svého pána bálo. On však chtěl ženu, která by ho měla ráda. A protože tomu tak nebylo, shodil ji ve zlosti ze žeberských hradeb.
Nebohá mladá žena dopadla do keřů. Ošklivě se zranila, ale přežila.
Našel ji Vojtěch, lesní hospodář z nedaleké samoty, kterému nedávno zemřela žena a malý syn. Odnesl zraněnou do svého domu, ošetřil ji, ale věděl, že ji u sebe nesmí nechat. Hradní pán dal prohledávat lesy, jeho jezdci pátrali i po staveních. Vojtěch pro ni našel spolehlivý úkryt. V dutině velké lípy.
Dívce se rány hojily, ale strachu se nezbavila. Vojtěch litoval neznámou, která musela na Žeberku hodně vytrpět. Denně za ní chodil. Mladí lidé se do sebe zamilovali. Když léto vystřídal podzim a úroda byla sklizená, Vojtěch z kraje pod Žeberkem zmizel. I dutina lípy osiřela, protože děvče se uzdravilo a odešlo s ním. Prý někam, kde je nikdo neznal a kde jim nic nepřipomínalo smutné události. Lípa, podle pověsti vlídná k milencům, by mohla nyní nést i titul letošního nejsympatičtějšího stromu v Česku.
První vyhrála lípa pivařů
Myšlenka pořádat anketu Strom roku vznikla v Brně v roce 2000. Navazovala na prvorepublikové aktivity okrašlovacích spolků. A také na činnost regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně, které chránilo městskou zeleň. Akce měla přivést lidi z širokého okolí ke stromům a životnímu prostředí.
V roce 2000 zvítězil nejstarší strom v Brně, Bystrická lípa. „Je to oblíbenec štamgastů tamní hospůdky a místních patriotů,“ vysvětlila Pavlína Binková z pořadatelské Nadace Partnerství. V roce 2001 vyhrál díky velké podpoře zaměstnanců a pacientů Nemocnice u sv. Anny v Brně platan rostoucí v jejím areálu.
O rok později brněnská nadace vyhlásila celostátní anketu Strom roku.
Reprezentanti Ústeckého kraje zatím ještě nikdy nevyhráli. Letošní kandidátka má naději. Jak se totiž ukázalo, lípy vyhrávají častěji, než jiné stromy. Titul už dostaly čtyři, zatímco tis, buk a jasan mají po jednom titulu.
Stáří stromu v soutěži nerozhoduje. Za nejstarší v zemi se pokládají například lípa v Tatobitech, Klokočovská lípa či Svatováclavský dub ve Stochově. Ten byl údajně vysazený už kolem roku 909 při narození budoucího knížete Václava.
