Zelená pro „zelené“ projekty

Po rozmachu tzv. zelených kanceláří se nyní staví také energeticky úsporné byty a domy. Zelená jim má svítit i na semaforu od státní správy.

Obyvatelé nízkoenergetických bytů mohou ročně ušetřit až tisíce korun. Proto nyní stoupá zájem lidí o tyto stavby. Například společnost YIT Stavo, která v Praze staví takové bytové domy, u každého projektu zpracovává tzv. energo brožuru obsahující stavební aspekty i finanční úspory.

„Nechali jsme odbornou firmu spočítat a porovnat výdaje na vytápění a ohřev vody v bytě z projektu KOTI Hájek a v panelovém domě postaveném před rokem 1980. Výsledkem je, že v panelákovém bytě o 44 m2 obyvatelé ročně zaplatí 17 656 Kč a v novém bytě o velikosti 48 m2 v KOTI Hájek pouze 6101 Kč. Roční úspora tak činí téměř 12 000 Kč a z rodinného rozpočtu domácnost vydá o 963 korun měsíčně méně,“ vyčísluje obchodní ředitelka YIT Stavo Dana Bartoňová.

#####Stovky úsporných bytů

Projekt KOTI Hájek získal Průkaz energetické náročnosti budovy B. Je navržen tak, aby byl maximálně šetrný k životnímu prostředí a zároveň přinášel ekonomické výhody pro své obyvatele. Ty zajišťuje nejen kvalitní izolace, ale i 20 solárních kolektorů umístěných na střeše domu. „Zájemci se mohou přijít na nízkoenergetické bydlení přímo podívat, protože v projektu KOTI Hájek jsme otevřeli vzorový byt. Setkají se tu s našimi odborníky, kteří jim rádi detailně vysvětlí, jaké výhody nízkoenergetické bydlení přináší a kolik mohou konkrétně ušetřit,“ doplňuje Bartoňová.

Společnost YIT vstoupila na český trh v roce 2008, kdy akvizicí získala českou společnost Euro Stavokonsult. Obě společnosti působí v oboru stavebnictví řadu let - původní Euro Stavokonsult je na českém trhu téměř 20 let, kořeny skandinávské YIT sahají až do roku 1912. Pod značkou YIT Domov má v České republice YIT Stavo ve svém portfoliu aktuálně čtyři projekty.

Jde o KOTI Hostivař, KOTI Hájek, KOTI Troja a KOTI Victoria s celkem více než 150 byty. V letošním roce k nim má přibýt dalších zhruba 250 bytů v různých pražských lokalitách. YIT Stavo se chce postupně zařadit mezi pětici nejsilnějších developerů na poli rezidenční výstavby v Praze. Společnost plánuje v budoucnu také expanzi do oblasti dalších segmentů developmentu v České republice, jakými jsou například kanceláře či průmyslové nemovitosti.

#####Rostoucí rodinný dům

I nízkoenergetické a pasivní domy mohou mít podobu stavebnice. Nový koncept „rostoucího domu“ je založen na konstrukční soustavě Skeletsystem Goldbeck, která využívá pro nosné části domu montovaný železobetonový skelet a z rodinného domu se díky tomu stává stavebnice. Uspokojí tak potřeby mladých lidí, rodin i seniorů. Jelikož u stěn odpadá potřeba řešit nosnou funkci, skladbu stěny tak lze zcela přizpůsobit energetickým hlediskům.

Řešení se inspirovalo maximální flexibilitou velkých kancelářských budov, systém však byl přepracován pro potřeby rodinného domu. Vznikla tak stavebnice ze subtilních nosných prvků, která změny dispozic rodinného domu neomezuje nosnými zdmi. Výsledkem je na jedné straně minimum nosných prvků, nabízející volnost v půdorysu stavby, na druhé straně nosná konstrukce s vysokou pevností a dlouhou životností, nabízející široké možnosti dostavby do výšky i do šířky.

Nosná konstrukce v půdorysu sestává jen z tenkých sloupků v rozích či stěnách stavby s rozestupem kolem osmi metrů. Vše ostatní, tedy vnější i vnitřní stěny, dveře a okna, je možné libovolně měnit, posouvat a upravovat. Volnost v úpravách půdorysu umožňují nejen průběžné změny vzhledu a rozměrů místností, ale i zásadní změny funkcí jednotlivých prostor. Namísto chodby přízemního domku se může objevit schodiště, ložnici v přízemí vystřídá po dostavbě obytného patra například garáž. Z původní terasy se může stát při rozrůstání rodiny další dětský pokoj a podobně.

#####Finanční podpora šetrným budovám

Do výstavby šetrných budov se hodlá nyní vložit i stát. Vláda již schválila Národní program reforem, který obsahuje také návrh na zavedení jednotného a stabilního finančního nástroje pro podporu energeticky úsporných budov. Tím chce vlastníkům budov pomoci překonat největší bariéru, jíž jsou vyšší počáteční investiční náklady do úsporných opatření.

„Vláda by nyní měla přejít od slov k činům a připravit chytrý finanční nástroj, který lidem pomůže uspořit peníze a zvýšit kvalitu bydlení a zároveň podpoří ekonomický růst. Že je to možné, ukazují fungující zkušenosti z Německa, kde jedno euro v podpůrných programech státní banky KfW vyprodukuje pro stát čtyři až pět eur na daních a nevyplacených sociálních dávkách,“ tvrdí koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub. „Synergicky s tím vláda podpoří ekonomiku a pracovní místa v malých a středních firmách. Dům nelze uříznout, odvézt do Číny, tam zrenovovat a znovu vrátit zpět. Musí se stavět tam, kde budova následně slouží českým lidem, institucím či firmám,“ dodává.

V Česku by chtěl tímto způsobem využít prostředky z Evropských fondů Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Peníze, které by takto investoři či majitelé domů získali na energeticky úsporná opatření v budovách, by nebyly k dispozici jako dotace, ale ve formě nízkoúročených, dlouhodobých úvěrů. „Nyní se chystá nový finanční nástroj Jessica. Pilotní projekt, který je určen hlavně městům s integrovaným plánem rozvoje, by měl mít už v roce 2013 k dispozici 600 milionů korun. Čekáme ale i podporu pro oblast bydlení, která se stala prioritou České republiky v programovacím období 2014 a dál,“ prozrazuje ředitel SFRB Jiří Koliba. Státní fond v současnosti podle něj pracuje na tom, aby mohl od tohoto roku poskytovat na energeticky úsporná opatření v bytových domech ročně kolem dvou miliard korun.

Česko má nyní velkou příležitost využít pro podporu energeticky úsporných budov i výnosy z aukcí emisních povolenek. Jejich část už sice získaly energetické společnosti bezplatně, ale na vydražení v aukcích stále zbývají další povolenky za odhadovaných 54 až 110 miliard korun pro období 2013 až 2020. „Podle odhadu absorpční kapacity sektoru by efektivně využitelná částka na podporu měla být mezi 10 až 12 miliardami korun ročně, při pákovém efektu na soukromé investice zhruba 1 : 4,“ míní Petr Holub.

Hlavní devízou pasivního domu je přitom jeho komfort. Tento typ domu v maximální možné míře využívá pasivních zdrojů tepla, jako jsou slunce, které svítí do oken, hřející elektrospotřebiče, ale i třeba tělesné teplo lidí. Od normálních domů se liší větším množstvím tepelné izolace, okny a systémem větrání. „Dům je výrazně kvalitnější a komfortnější, dá se využívat ode zdi ke zdi, včetně parapetů, a netáhne do něj,“ vysvětluje ředitel sdružení Centra pasivního domu Jan Bárta. To podle něj neznamená, že by dům vyžadoval speciální nároky na chování svých obyvatel ani že by se v něm nesměla otevírat okna. Jenom toto není zapotřebí, dům totiž větrá neustále.

#####V „zelených“ kancelářích ČR již vede

Inspirací pro tento vývoj mohou být „zelené“ kanceláře, kde Česko hraje v regionu prim. V Praze je celkem 244 tisíc čtverečních metrů certifikovaných kancelářských prostor. „V současné době se v regionu střední a jihovýchodní Evropy nachází celkem 670 000 m2 těchto ploch. Mezi nimi jasně vede Praha, kde je 35 procent všech certifikovaných kancelářských ploch tohoto regionu,“ říká Kevin Turpin, vedoucí průzkumu trhu Jones Lang LaSalle (JLL) pro střední a jihovýchodní Evropu. V české metropoli je navíc ve výstavbě dalších 44 000 m2 v pěti „zelených“ budovách.

„V České republice je pomyslným motorem ženoucím zelenou výstavbu strana developerů, kteří se tak snaží vyjít vstříc požadavkům realitních investorů. Ti environmentální certifikaci při vyhodnocování vhodnosti investice buď vyžadují, anebo k ní významně přihlížejí. Developeři proto investují nemalé prostředky do výstavby, která obdrží zelený certifikát,“ poznamenává Eduard Forejt, vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí pražské pobočky JLL. Mezinárodní společnosti vyhledávají tyto budovy kvůli zásadám společenské odpovědnosti, běžní nájemci využívají hospodárnost provozu a nižší servisní poplatky.

V Praze je dosud největší dokončenou „zelenou“ budovou centrála ČSOB v páté městské části s 37 700 m2 kanceláří. Následuje Gemini A, B v Praze 4 (33 500 m2), Filadelfie (BB Centrum) v Praze 4 (28 000 m2), Amazon Court (River City) v Praze 8 (19 500 m2) a Futurama Business Park I. v Praze 8 (16 000 m2). Mezi komplexy ve výstavbě patří River Garden Office v Praze 8 (17 000 m2) a City Green Court v Praze 4 (14 500 m2).

Podle Environmentálního programu OSN jsou v globální perspektivě budovy zodpovědné za 40 % spotřebované elektrické energie, třetinu emisí skleníkových plynů a 30 % spotřebovaných surovin. Environmentální certifikace je tak jedním ze způsobů, jak mohou developeři, majitelé a nájemci komerčních nemovitostí přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Například energetické úspory vyplývající z vhodného návrhu budovy a jejího provozování mohou významně přispět ke snížení uhlíkových emisí.