Zeman chce hrát, ne koukat z lavičky

Ještě před rokem pasovali Martina Zemana trenéři i fanoušci na jeden z největších talentů českého fotbalu. Teď začíná od nuly.

Když mu bylo kolem osmi let, trénovali jsme spolu v FK Tábor. On si mě nepamatuje, patřil jsem totiž k nejhorším. Já jeho ano, už tehdy jednoznačně vynikal, i když byl nejmladší.

Martine, z Tábora jsi do Sparty odešel v žákovském věku. V osmnácti tě pak trenér Bílek vytáhl do áčka. Jak tě starší hráči přijali?

Až překvapivě dobře. Tehdy tu ale byli úplně jiní fotbalisti, bylo příjemné se z ničeho dostat mezi ně. Mám k nim obrovský respekt. Hned jsem si padl do oka s Pavlem Horváthem, který dělal veškerou legraci.

On je známý šprýmař. Co nejvtipnějšího ti provedl?

Pavlova klasika je, že když si na hotelu neseš jídlo a máš plný ruce, tak ti zezadu stáhne trenky. Nejlépe ještě před servírkami. Samozřejmě to udělal i mně.

Po bronzovém mistrovství Evropy do devatenácti let kolem tebe kroužil Real Madrid. Jak to tehdy bylo?

Už jsme se domlouvali, ale Sparta za mě v tu dobu chtěla velké peníze, což byl nesmysl. Byl jsem mladý kluk, který neměl skoro nic odehraného. Nejdřív by to ale bylo do béčka Realu, které myslím hraje druhou ligu. Škoda. Teď v zimě se zase rýsoval Eindhoven.

Nedávno tě kvůli přístupu na trénincích dočasně přeřadili do béčka. Proč ten sešup?

Celý minulý podzim jsem hrál v základu. V zimní přípravě jsem z toho vypadl, změnil se systém a já se cítil méněcenný. Když necítím důvěru, tak nedám všechno. Vím, že to je špatné, ale jsem takový a jiný nebudu. Teď jsem ale dostal šanci vrátit se do áčka, tak se snažím makat, jak to jde.

Nebojíš se, že je to třeba poslední šance?

Není jenom Sparta. Určitě, každý by chtěl hrát ve Spartě, ale když se tu neprosadím, tak se svět nezbortí. Třeba dostanu šanci jinde.

A neuvažoval jsi už o odchodu ze Sparty?

Samozřejmě. Necítil jsem, že bych hrál. A já hraju fotbal kvůli tomu, abych ho hrál, ne kvůli tomu, abych se koukal na zápas z tribuny nebo lavičky.