Zemřel tvůrce Ještědu

Doc. ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., byl mimořádnou osobností české architektury. Narodil se 23. 2. 1924 v Praze, kde vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945-49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu (1951).

Doc. ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., byl mimořádnou osobností české architektury. Narodil se 23. 2. 1924 v Praze, kde vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945-49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu (1951).

Po řadě raných projektů, mezi nimiž zaujme především budova kina v Doksech (1958-64, s V. Boháčem a V. Kolářem), získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963-71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem). Ještě před jeho dokončením za něj v r. 1969 obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA). Stavba má elegantní aerodynamický tvar, jež plynule dotváří profil horského vrchu a citlivě reaguje na povětrnostní podmínky i charakter krajiny. Jako nová dominanta se záhy stala symbolem kraje.

[file:12685:small:right]

Hubáčkova úzká spolupráce s vynikajícími konstruktéry byla určující pro práci ateliéru SIAL, který v r. 1969 spolu s dalšími architekty založil a sám vedl. (Po zrušení v 70. letech byl znovu obnoven v r. 1990, nakrátko opět pod jeho vedením.) Konstrukčně vynalézavé jsou i Hubáčkovy další vysílače, které v 70. letech postavil v Súdánu a Jemenu, i vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech (1972-77) či meteorologická věž v Praze-Libuši (1973-79, obojí se Z. Patrmanem). Za druhý vrchol Hubáčkovy tvorby je však třeba považovat budovu s koncertní síní v Teplicích (1977-86, kolonáda O. Binar), záměrně jednoduše působící stavbu, čerpající zejména ve ztvárnění interiéru podněty tentokrát z požadavků na akustiku. I tato realizace získala mezinárodní ocenění: Grand Prix bienále Interarch v Sofii v r. 1989. Kulturnímu poslání slouží i jeho poslední realizace - dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996-99, s J. Hakulínem).

Vedle těchto klíčových děl je autorem řady dalších realizací jako jejich hlavní autor - např. Malé scény divadla F. X. Šaldy (1986-89) a Komerční banky (1992-94) v Liberci - nebo jako spolupracovník svých kolegů: na projektu obchodního střediska Ještěd v Liberci (1968-71, hlavní autor M. Masák) nebo při dokončení divadla Husa na provázku v Brně (1985-93, hlavní autor V. Králíček).

Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí.

V tzv. Školce SIAL, již spolu s M. Masákem založil v r. 1969, vychoval několik generací architektů, kteří později významně zasáhli do vývoje české architektury nebo se uplatnili v zahraničí. Ve výchovném působení pokračoval i po r. 1989 na nově založené Fakultě architektury v Liberci. Za svou tvorbu Karel Hubáček obdržel - vedle již zmíněných cen - i cenu Obce architektů za celoživotní dílo, Herderovu cenu a čestný doktorát ČVUT. Oceněním je jistě i to, že stavba na Ještědu byla v několika anketách vyhlášena českou stavbou 20. století.

Text je převzat z odůvodnění udělení Pocty České komory architektů 2005