Je to zhruba rok, co se v Lískovci v autě zabil mladý muž. V místě, kde se nehoda stala, je pomníček se spoustou květin. Ne všem postavili přátelé a rodiny křížek na památku.
Opačný je případ ženy, kterou vloni na podzim srazilo auto na přechodu přes Ostravskou ulici. Kromě rodiny a příbuzných už dnes nikdo neví, co se tam stalo. Žádný pomník, ani svíčka. Policie tvrdí, že by to ani nebylo vhodné. Nehoda se stala v rušném centru, kde by pozůstalé při vzpomínce na blízkého rušil městský hluk. Některé křížky stále stojí, jiné musely ustoupit dělníkům, kteří opravovali chodníky.
Úředníci tvrdí, že pomníčky jsou černé stavby. Frýdeckomístecký magistrát je však toleruje. Podmínkou je, aby nikoho neohrožovaly. „Nevíme ani, podle jakého právního předpisu bychom pomníčky měli povolovat,“ přiznává mluvčí Jana Matějíková.
Sedmička se pokusila zjistit, kde se nejtragičtější havárie odehrály a co bylo jejich příčinou. Redakci se podařilo získat svědectví těch, kteří byli v tu chvíli na místě. U starších případů redaktor dlouho hledal v
policejních archivech.
Byl to nejotřesnější zážitek mého života. Udělalo se mi zle, viděl jsem umírat člověka. Taková slova opakovali svědci nejtěžších nehod, které se staly na frýdecko-místeckých silnicích za posledních pár let.
Policie říká, že to není tím, že by byly ve městě nepřehledné úseky a nebo špatné značení cest.
„Například na kruhový objezd do Tesca si lidé dlouho nemohli zvyknout. Proto jsme před něj umístili výstražné značky. Ale i přesto se stane, že ho někteří řidiči proletí napříč,“ popisuje Zdeněk Ondrusz
z dopravního inspektorátu Policie ČR ve Frýdku-Místku.
Smrt beze svědků
Náhlá srdeční příhoda způsobila smrtelnou nehodu na Palkovické ulici. Stalo se to předloni 24. března. „Třiapadesátiletý řidič z Kopřivnice odbočoval doleva a zatáčka ho vynesla ze silnice. Se svou felicií narazil do stromu. Nikdo tam nebyl, aby mu pomohl. Žádný svědek. Havarovaný vůz později objevila posádka auta, které projíždělo kolem. Řidič už byl mrtvý. Při pitvě se pak ukázalo, že dostal infarkt,“ líčí okolnosti případu Ondrusz.
Podle něj se případů, kdy se člověku za volantem udělá náhle špatně, poměrně dost. „Stalo se to v těsné blízkosti naší Lesní restaurace,“ pamatuje si spolumajitel podniku Martin Chyla. Jen pár měsíců
před nehodou restauraci znovu otevřeli. Chyla říká, chtěli otevřít zvesela a havárie jim na čas úsměvy z tváří vzala. „Řidičovipříbuzní sem několik dnů po tragédii přinesli květiny a místo nějakou dobu udržovali.
Ctili jsme jeho památku při sečení trávy. Teď už sem nikdo nechodí a nehodu nic nepřipomíná,“
dodává Chyla.
Osudná nepozornost
Naproti tomu Příborskou ulicí denně projedou desítky tisíc aut. Jedno z nich, dodávka mercedes, 26. října 2007 odbočovalo z hlavní silnice na Příbor k čerpací stanici. Řidič v odbočovacím pruhu přehlédl
čtyřiaosmdesátiletého chodce, který šel vedle svého kola a zezadu do něj narazil. Byly to zlomky sekund, které rozhodly o nevratných následcích.
„Zdálo se, že je v pořádku. Nikoho nenapadlo, že by to mohlo dopadnout ještě hůř. Starý muž byl jen potlučený a měl pár odřenin. V nemocnici bohužel později zemřel,“ doplňuje
Ondrusz.
Benzinka, u které se to stalo, mezitím změnila provozovatele, nový je i personál. Že se několik metrů odsud odehrála lidská tragédie, nikdo z obsluhy netušil.
Na kruháč i stovkou
Rychlá jízda a nepozornost. To byly příčiny smrtelné nehody na kruhovém objezdu u nákupního centra Tesco, kde řidiči bourají poměrně často. Zvláště ti, kteří přijíždějí od Ostravy. Namísto nejvýše povolené
padesátky si to mnohdy sviští více než stokilometrovou rychlostí. Někteří podle policie ignorují i výrazné reflexní značky, které upozorňují na blížící se kruhový objezd.
Chybu udělal předloni v lednu pětatřicetiletý muž za volantem audi. Dobře si to pamatuje svědek nehody Martin Pechník. „Dával jsem na objezdu přednost Fordu Transit, když se ve vedlejším pruhu přiřítilo audi,“ vypráví Pechník. To, co pak sledoval, prý připomínalo scénu z akčního filmu. „Audi
narazilo do zadní nápravy dodávky. Ford zavadil o patník, převrátil se a na boku klouzal po cestě k Tescu. Audi skončilo na travnatém ostrůvku uprostřed kruhového objezdu. Jeho řidiči se nic nestalo.“
Pechník okamžitě přivolal policii. Z nabouraného vozu se vyškrábalo několik stavebních dělníků ze Slovenska. Byli otřeseni, ale bez vážnějších zranění. „Řidič fordu za mnou běžel a zoufale volal, že jeden spolujezdec leží pod autem. Společně jsme vůz obrátili zpátky na kola. Jenže ten člověk už nedýchal. Nemohli jsme mu pomoci,“ vybavuje si Pechník.
Toho zaskočilo, jak byli ostatní řidiči neteční a bezohlední. „Většinou jeli dál a vůbec se neměli k tomu nám nějak pomoct. Policisté totu museli řídit a řidiči nebyli schopní jejich pokyny dodržovat.
Spousta z nich byla zvědavá a jen brzdila dopravu,“ vypráví Pechník.
Jeden pustil, druhý srazil
Také na Ostravské ulici zabíjela nepozornost řidiče. Osmapadesátiletá žena přišla vloni 20. listopadu o život na přechodu pro chodce. A důvod? Nedostala přednost. „Bylo to tak, že k přechodu nejdřív přijel taxík. Ten tu paní pouštěl. Jenže za ním jela škodovka Octavia a pětadvacetiletý řidič, který seděl za volantem, nezastavil a snažil se taxi předjet. Ženy si nevšiml a srazil ji. Chodkyně zemřela na
místě,“ popisuje policista Ondrusz.
Z chodníku sledoval celou scénu Jozef Benár. „Nejdříve jsem se lekl, že škodovka přejela mou přítelkyni s dcerou. Krve by se ve mně nedořezal,“ oživuje své vzpomínky Benár. S oběma se rozloučil chvíli před nehodou. „Chtěly přejít po přechodu a pokračovat do města, ale pak si to rozmyslely. Cestu nepřecházely a zamířily do prodejny potravin. To jim zachránilo možná život.“
Vražedná kombinace
Častou příčinou dopravních nehod je podle policejních statistik alkohol. Ten se nevyplatil šedesátiletému cyklistovi 13. února 2007. Pil a pak se na kole pustil po Obchodní ulici. Jel tak
rychle, že předjel nákladní avii. Vzápětí se před ni zařadil tak těsně, že nákladní auto nestihlo
zabrzdit a muže srazilo. Cyklista zemřel krátce po převozu do nemocnice.
„Najednou nám vjel do dráhy. Řidič prudce zabrzdil. Nárazu ale nemohl zabránit,“ je přesvědčen Zdeněk Blaho, jenž seděl na místě spolujezdce. Na událost vzpomíná nerad. Zatímco řidič avie volal záchranku, Blaho musel odejít stranou. „Byl to pro mne otřesný zážitek. Udělalo se mi nevolno.
Nic takového jsem předtím nezažil,“ přiznává.
Zůstal jen pomníček
Pomníček se strohým nápisem Jakub, křížkem a datem 3. 7. 2009 připomíná v Lískovci tragickou nehodu ze začátku loňských prázdnin. Dvacetiletý řidič peugeotu si při jízdě od Řepišť věřil více,
než zvládl. Navíc nebyl připoutaný.
„Předjel mě v dolině s mírně levotočivou zatáčkou,“ vypráví svědek nehody Václav Mrůzek. V duchu tenkrát zaklel a pomyslel si něco o šílenci. „Říkal jsem si, že strašně riskuje. Nemohl nic vidět. Přesto se
v kopci chystal předjet další auto. Poprvé mu v tom zabránil protijedoucí vůz. Zařadil se, a po chvíli manévr zopakoval. Zachytil o nárazník a skončil v kotrmelcích,“ líčí Mrůzek.
Peugeot dopadl na kola a zastavil v protějším příkopu. Nepřipoutaný řidič rozbitým oknem vypadl ven. „Hned jsem volal záchranku. Snažili jsme se ho oživit, než přijede sanitka. Bylo to marné. Ztrácel se
nám před očima,“ líčí hrůzný zážitek Mrůzek.
On i všichni ostatní, kteří Sedmičce o svých vzpomínkách vyprávěli, se shodují na tom, že jim tato zkušenost změnila život a na cesty se od té doby vypravují vždy s určitou pochybností.
