Zesnulým jedni vzdají čest, další je klidně okradou

Blíží se dušičky. V pohotovosti jsou nejen důchodci, ale i policie a strážníci.

Vykradená auta, zničená hřbitovní výzdoba, rozbité lucerny a na spoustě hrobů chybí svíčky. I tak vypadá období dušiček. Policie i strážníci už teď vyráží do boje proti vandalům, kteří každý rok na den Památky zesnulých drancují hřbitovy v Klatovech.

Zloději mají žně

Stovky korun dají každý rok lidé za věnce, svíčky, dušičkové koše a další výzdobu. Stačí ale jeden nájezd vandalů a mohou zdobit znova. „Už teď strážníci namátkově kontrolují hřbitovy v Klatovech, protože spousta lidí už dušičkovou výzdobu připravuje,“ říká velitel klatovské městské policie František Kacerovský. Se svou agitací přichází i státní policie. Desítky cedulí po celém Klatovsku upozorňuje návštěvníky hřbitovů na to, aby nenechávali cennosti v zaparkovaných autech a vozidla řádně uzamkli.

„Není rok, abychom neřešili krádeže ve vozidlech u hřbitovů, kde lidé nechávají mobilní telefony, peněženky a doklady,“ upozorňuje mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová. O tom, že si s případnými vandaly poradí i sami návštěvníci, svědčí několik let starý případ z klatovského hřbitova, kdy skupinka důchodkyň načapala zloděje. „Ženy na něj křičely a hnaly ho motyčkami až ke spodní bráně, kde už na něj čekali strážníci,“ vzpomíná vedoucí klatovského krematoria Jaroslav Vizinger. Někteří zloději ale zajdou tak daleko, že ukradnou cizí náhrobní kámen a použijí ho na hrob vlastních předků. Takový hyenismus zažil kameník Miroslav Strnad.

„Jedna paní přišla s tím, že z jejich rodinné hrobky zmizela žulová deska. Za několik dní jsem ji objevil už přebroušenou a připravenou na jiný hrob. To je zkrátka troufalost, která nezná mezí,“ říká. Neúnavnému snažení nenechavců se ale nevyhne ani urnový háj na klatovském hřbitově. Tady nezvaní hosté především rozbíjí skleněné výplně jednotlivých míst pro uložení uren. Z období Dušiček mají strach i motoristé. Hlavně z řidičů, kteří na silnice vyráží právě jen v této době. „V autě mají rok starý benzín, a jakmile se blíží dušičky, naloží věnce do auta a vyrazí na silnice. A ke karambolu pak není daleko,“ tvrdí dvacetiletý klatovský řidič. Den Památky zesnulých je už tradičním obdobím, kdy na trhy vyrukují výrobci věnců a košů. A kolik takový věnec stojí? Řádově se jeho cena pohybuje kolem dvou set korun. Za stejnou cenu se dá pořídit i koš. Nakupovat věnce na trhu je však doménou lidí z města. Na venkově si věnce většinou sami vyrábí.

„Základem je obruč, na kterou je třeba navázat větvičky z jehličnanů. Dávám na ně pochopitelně i šišky a další ozdoby. Není to nic složitého, chce to jen trochu zručnosti,“ říká důchodkyně Marie Soukupová.

Věnce na vsi vyrábí

Pokud se chce někdo do výroby věnce pustit a neví, jak na to, je ideální zeptat se těch zručnějších nebo si koupit odborný časopis, kde tyto návody vychází. Najít totiž postup výroby dušičkového věnce na internetu je téměř nadlidský úkol. Někteří si dokonce vyrábí i svíčky ze včelařských mezistěn. „To už je ale hodně pracné. Většina lidí si svíčky kupuje,“ říká prodejce Karel Jindřich.

Svíček je dnes na trhu celá řada. Kromě klasických, které se dávají do lucerniček, jsou v oblibě kalíškové s víčkem proti uhašení plamene větrem. Ty stojí zhruba patnáct korun. Během návštěvy hřbitovů by měli lidé dbát také na otevírací dobu. To je ale záležitost spíš městských hřbitovů. „Místa posledního odpočinku se třeba na vesnicích nezamykají. A ve městě vždy správce hřbitova před uzavřením celý areál projde, aby uvnitř nikoho nezamkl,“ vysvětlují pracovníci sušické pohřební služby.

Dušičky pochází z keltské tradice, ze svátku Samhain. Samhain se slavil v den keltského Nového roku, v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých. Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou na tuto skutečnost připraveni a prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme, jsou pozměněnou formou právě této tradice. Dušičky se dnes slaví v celém křesťanském světě a přeneseně i v USA, kde je svátek znám jako All Hallow´s Day neboli Halloween. Obdoba amerického svátku se postupem času přenesla i do Evropy. Především děti se pak těší na halloweenské oslavy plné hrůzostrašných masek.