Život na Kamence? Věčný boj s magistrátem
Nemůžou si totiž koupit pozemky, na kterých roky stojí jejich domy. Úředníci argumentují tím, že chtějí ve čtvrti postavit novou kanalizaci. Podle urbanisty a architekta Petra Hurníka je ale důvod města jiný.
„Mnoha lidem naslibovali nové přípojky ke kanalizaci. Protože zájemci byli většinou důchodci, už tady nebydlí a přípojek se nedočkali. Magistrát nové přípojky nepostavil, ačkoli od lidí vybral peníze. Bylo to něco okolo pěti tisíc korun za domek. Peníze jim nevrátili a dneska je věc promlčená,“ líčí záležitost Hurník.
A právě kvůli tomu, že lidé nevlastní pozemky pod stavbou, nemohou domem ručit, byť by šlo o půjčku na jeho opravu. Vedení města prodeje pozemků odmítalo až do roku 2009, kdy prodalo dva pozemky.
„Dodneška ale zastupitelé odprodeje blokují. Žádosti, které si lidé podali, odložili a nic se neděje,“ říká Petr Hurník. Sám v Kamenné čtvrti žije dvanáct let a problematikou se tedy dlouhodobě zabývá. „Úředníci hledají důvody, jak lidem na Kamence život znepříjemnit. Zřídili jsme si tady miniškolku, podle úředníků nesplňovala kritéria. Takže nemáme školku, ale servis hlídání dětí,“ popisuje Hurník.
Lidé v kolonii se snaží být zcela soběstační. Kromě uměleckých atelierů tady lidé provozují i řemeslnické dílny. Tím, že tu hodně lidí tvoří a pracuje, tráví spolu sousedé v Kamenné čtvrti mnohem více času, než je ve městech obvyklé. I to vysvětluje přátelskou atmosféru.
„Místní mají o svou čtvrť zájem a společnými silami o ni pečují. Zatímco město zbouralo památkově chráněný dům. A důvod? Nechali ho zchátrat,“ uzavírá problematiku Hurník a připomíná případ demolice památky z konce loňského roku.
Magistrát nechal dům zchátrat i přesto, že se jej místní několikrát od magistrátu snažili odkoupit, nebo alespoň pronajmout.
