Život u Olše. Kánoe, ryby na udici a romantická zákoutí | E15.cz

Život u Olše. Kánoe, ryby na udici a romantická zákoutí

Řeka Olše neodmyslitelně patří ke Karviné. Někdy je tichá a klidná, jindy bouřlivá a nebezpečná.

Řeka Olše, mezi místními nazývaná Olza, je oblíbeným cílem výletů Karviňanů. A nejen jich. Kolem řeky se rádi procházejí lázeňští hosté z Darkova, a když je pěkně, obsazují břehy rybáři. Karviňané se u řeky i rádi baví, třeba u tradičního festivalu Máj nad Olzou.
A řeka dokáže i zlobit. Letos v květnu ukázala svou druhou tvář. Při povodních se z ní stal nezkrotný a divoký živel, který bral vše, co mu stálo v cestě. Nejhůře na tom byli Darkovští.
„Letošní povodeň nebyla horší než před třinácti lety. Jenže tehdy venku svítilo slunce a bylo teplo. V květnu bylo zataženo a voda kolem mého domu zůstala stát několik dní,“ vzpomíná na záplavy třeba Pavel Šuška z Darkova. Voda stála v Darkově i proto, že vodohospodáři zakázali zbourat kus protipovodňové hráze. „Při první povodni přijel bagr, udělal díru a voda z Darkova bez problémů odtekla. Letos to ale vedení Odry nechtělo povolit. Prý by to ohrozilo Bohumín, který leží dál po proudu,“ vysvětlil Šuška. Také rodinu Porembskou Olše vyplavila. „O stěhování jsme uvažovali několikrát, ale vždycky si to nakonec rozmyslíme. Dům uklidíme, vysušíme a jedeme dál,“ potvrzuje Helena Porembská, které se život u řeky líbí.

Štika, úhoř i piraňa

Olše dovede předvést i svou příjemnou tvář. Romantická zákoutí, zátočiny a hluboké tůně. Kdo má velkou trpělivost, jako rybáři, přinese si domů hezký úlovek. „V Olze žije skoro každá ryba. Chytil jsem kapra, štiku, jsou tady i jelci. V Olši chytám často, nejraději kousek pod soutokem s Petrůvkou,“ potvrzuje rybář Josef Mikeska. Vloni na řece chytalo 906 rybářů z Karviné i okolí. Celkem chytili přes dvě stě kilo ryb. „Dokonce zde rybáři chytili i pět úhořů,“ říká předseda Českého rybářského svazu Karviná Vladimír Durčák. Přesto, že si rybáři pochvalují čistotu vody, která se oproti osmdesátým létům hodně zlepšila, úlovků měli méně, než v předešlých létech. „Můžou za to kormoráni. Velká hejna zde pořádají nálety hlavně v zimě a loví všechny druhy ryb, protože stojaté vody jsou zamrzlé,“ vysvětluje Durčák. Nejvíce na nájezdy kormoránů doplatila ryba ostroretka. Před sedmi lety ji chytali rybáři kolem tisícovky ročně, dnes je to sotva desetina, přestože se Olše ostroretkou pravidelně zarybňuje.
Rybáři se rádi chlubí svými úlovky. A na Olze se mají čím pochlubit. „Zajímavým úlovkem byla parma, která měřila bez deseti centimetrů rovný metr. A před několika dny chytil rybář sto deset centimetrů dlouhou štiku v úseku pod Dětmarovickou elektrárnou. Pamatuji i netradiční kus. Tím byla exotická piraňa, kterou do řeky vypustil pravděpodobně některý chovatel akvarijních ryb,“ informuje šéf rybářů. V Olši snad žijí i sumci. „Zatím ho nikdo nevylovil, i když ho už pár lidí mělo na udici,“ dodal Durčák. Pětačtyřicetiletý nadšenec divoké vody Roman Neugebauer mluví o řece jako o posvátné. Vždyť je na ní skoro denně a od svých dvanácti let sleduje její vývoj. „S radostí mohu říct, že Olza je v těchto letech nejčistší, co ji znám. Za totality, když stoupla voda, do ní vypouštěly podniky, co se dalo. Byly v ní olejové skvrny ze železáren v Třinci nebo mastnota z jatek v Těšíně,“ říká trenér karvinských kanoistů Neugebauer. Pro vodáky je nejkrásnější patnáctikilometrový úsek řeky Olše od Jablunkova po Vendryni. „Příroda kolem řeky je v tom místě nádherná. S kamarády si tento úsek sjíždíme i pětkrát v jednom dni. Na trase není žádný splav a nemusíme kánoe přenášet,“ dodává Neugebauer. Sjízdná je i Olše směrem od Karviné po Věřňovice. „Tady je už ale okolí více průmyslové a je tu hodně jezů,“ informuje trenér vodáků. Karvinští slalomáři a vodní turisté mají svou základnu v Lipinách, kousek od bývalé jízdárny. Denně se tu zdržuje kolem dvaceti lidí a dětí. Své zázemí tu má i skautský oddíl Hraničář. U základny je i volejbalové hřiště s parkovištěm. Vodáci na požádání návštěvníkům zapůjčí třeba i malou loďku či kánoi. Neugebauer Olši zná a dobře ví, že může být nebezpečná. V řece se už utopilo hodně lidí. Hlavně v místech, kde jsou splavy. Podle vodáků se však najde spousta lidí, kteří nebezpečí podceňují a znovu a znovu riskují. „Měli jsme zrovna trénink a Olza byla na druhém povodňovém stupni. Po řece pluli na raftu čtyři mladí kluci. Říkali, že plují z Těšína a mají namířeno do Dětmarovic. Varoval jsem je, ať dál raft přenesou a nesjíždí po jezech. Nedali si však říct,“ vypráví Neugebauer. Čtveřici rafťáků několikrát varoval, ale marně. Kluci sjeli první metrový splav a vyklopili se z raftu. „Naštěstí spadli do vody asi tři metry od břehu. Dva vyplavali, ale další dva se pod splavem točili jako kusy dřeva. Kdyby neměli vesty, tak je po nich. Ve vodě přesto bojovali třicet minut, než se nám je podařilo za pomocí lan vytáhnout ven. Volali jsme záchranku a dva kluci skončili v nemocnici. Měli velké štěstí, že jsme tam byli,“ vzpomíná na kritickou událost Neugebauer.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!