Nejzáhadnějším rukopisem světa se v nové knize Nedobytná šifra zabývá ostravský záhadolog a spisovatel Arnošt Vašíček. Na Voynichově rukopisu je mysteriózní už fakt, že zmiňuje a zobrazuje mnoho věcí, které údajně vznikly v paralelním světě.
Traduje se, že ho koupil císař Rudolf II., protože se domníval, že to je dílo středověkého filozofa, badatele a myslitele Rogera Bacona. „V roce 1666 tehdejší rektor Karlovy univerzity Marcus Marci poslal rukopis jezuitům do Říma, kde zůstal skoro 250 let, než ho objevil americký starožitník Voynich. Ale kdo jej skutečně napsal, to se neví,“ říká Vašíček.
Proč knihu nikdo nedokáže přečíst?
Je vytvořena neznámým písmem. Použité znaky se nepodobají žádným jiným na světě. Neví se, zda je to šifra, nebo nějaký unikátní neznámý jazyk. Rozluštit se je pokoušeli amatérští nadšenci i skutečná kryptologická esa. Selhalo i nasazení výkonných počítačů. V rukopisu je plno ilustrací, které záhadu ještě více zamotávají. Jsou na nich desítky rostlin, které nedokážeme identifikovat. Žádná z nich neroste na Zemi, jen v několika málo případech se trochu podobají známým druhům.
Říkáte, že rostly na Zemi někdy daleko v minulosti nebo na jiné planetě?
Těžko říct. Je tam vůbec celá řada dalších podivností. V další sekci je zobrazený téměř úplný soubor jednotlivých znamení zvěrokruhu, množství kruhových nákresů znázorňujících Slunce, Měsíc a hvězdy. A taky některá abstraktnější vyobrazení, kterým se říká kosmologická. Na jednom nákresu je zobrazená mlhovina, kterou lidé objevili až mnohem později po vzniku rukopisu. Jsou tam pohledy na naši galaxii, ale jakoby z jiné strany, než jsme schopni vidět. Je tam mnoho nákresů předmětů, o nichž nevíme, zda představují mapy, nebo zda to zobrazuje nějaké technické zařízení.
Neví se, kdo rukopis napsal. Existují aspoň nějaké teorie o možném autorovi?
Objevilo se hned několik hypotéz. Hlavní „podezřelí“ byli čtyři. Už zmíněný filozof Roger Bacon anebo někdo z alchymistů, kteří žili v období panování Rudolfa II. Třeba John Dee nebo Edward Kelly. Spekuluje se o tom, že rukopis vytvořili jako podfuk, aby z císaře vymámili peníze. Edith Sherwoodová přišla zase s tím, že je to deník mladého Leonarda da Vinciho. No, a uvažovalo se také o Jakubovi Hořčickém z Tepence. Jeho jméno bylo napsané na prvním listu a pak ho zase někdo vyškrabal. Zdá se, že Jakub, který byl lékařem Rudolfa II., dostal rukopis jako náhradu za peníze, které mu dvůr dlužil. Státní kasa byla prázdná, tak se platilo tím, co mělo nějakou cenu.
Která z hypotéz je podle vás nejblíže pravdě?
Dnes už víme, že žádná. Američtí vědci letos na jaře poprvé provedli radiokarbonovou zkoušku a zjistili, že pergamen vznikl někdy v letech 1405 až 1435. V té době už ale dávno nežil Bacon. Scházela také spousta času do narození Leonarda da Vinciho a celé století, než spatřili světlo světa ostatní tři „podezřelí“.
Takže to musel být někdo úplně jiný.
Přesně tak. Nedávno jsem pracoval na scénáři k nové televizní detektivní minisérii, v níž Voynichův rukopis hrál určitou roli. Když jsem sbíral podklady pro scénář, narazil jsem na celou řadu zajímavých informací, které mne přivedly k hypotéze, kdo by mohl být skutečným autorem. Musel jsem postupovat jako policisté, kterým scházejí přímé důkazy. Vyhledával jsem indicie a paralely.
A našel jste?
Ano. Ve Voynichově rukopisu je jeden architektonický prvek - nákres hradu, který má věžičky na cimbuří vykrojené do písmene V. Takto se stavělo jenom v severní Itálii na počátku patnáctého století. Není to ale můj objev, vědělo se to už dřív. Autor tedy musel mít k Itálii nějaký vztah.
Jaké další indicie jste našel?
Autor se velmi zajímal o rostliny, zkoumal jejich léčivé účinky. A vyznal se v astronomii a astrologii. Pro koho bylo nezbytné ovládat tak nesouvisející obory? Kdejaký bylinkář potvrdí, že listy léčivek je lépe trhat za úplňku a kořeny naopak v období novu. Aktuální postavení hvězd a astrologické znamení pacienta byly důležité pro diagnózu a následující léčby. Pátral jsem tedy po lékaři nebo lékárníkovi.
Co jste vypátral?
V rukopise jsem našel vyobrazení podivné mytologické bytosti, která připomíná křížence ženy a ryby nebo ženy a hada. Podobná postava se objevuje v mytologii Lucemburků právě v době, kdy rukopis vznikal. Došel jsem tedy k závěru, že autor musel být v kontaktu s Lucemburky. Navíc jsem objevil jistou podobnost s dalším neobyčejným rukopisem, který patřil Václavu IV. Usoudil jsem, že to musel být někdo, kdo se pohyboval v jeho blízkosti. A musel to být zámožný člověk, protože ten pergamen byl velmi drahý.
Našel jste osobu, která splňuje všechny předpoklady?
Jsem přesvědčen, že ano. Je to lékárník Angelo z Florencie, který přišel do Čech v polovině čtrnáctého století a zřídil v Praze jednu z prvních lékáren. Na místě, kde se v dnešní době v Praze nachází pošta, založil zahradu, o které se říkalo, že tam rostou rostliny, které se nedaly vidět nikde jinde na světě. Angelo z Florencie zemřel v roce 1408, takže by splňoval podmínku, že žil v té době. Pak všechnu svou práci předal svému synovci. Vzhledem k tomu, že je podezření, že na rukopise pracovali dva lidé, to odpovídá představě, že dědic dokončil, co jeho strýc začal.
Nicméně to stále nevysvětluje, odkud autor čerpal všechny ty informace, které se nacházejí v rukopisu.
Této záhadě věnuji druhou polovinu knihy. S pomocí výkladů fascinujících kreseb se pokouším o rozluštění jeho šokujícího obsahu.
Myslíte, že autor měl přístup k informacím od nějakých mimozemských civilizací?
O nějakém vlivu příchozích z vesmíru bych nemluvil. Spíš bychom mohli hovořit o kontaktu s jinou realitou. Mudrci starověkých civilizací věřili, že vstupní brány do paralelního světa jsou ukryty někde v podzemí. Odraz této představy nacházíme i v českých pověstech o lidech, kteří se přes nějakou jeskyni dostali do cizího prostředí, a když se po pár hodinách vrátili, zjistili, že na Zemi zatím uplynuly desítky let.
Arnošt Vašíček
- spisovatel, scenárista a jeden z nejaktivnějších českých záhadologů
- vystudoval Karlovu univerzitu v Praze, Fakultu žurnalistiky - obor Filmová a televizní žurnalistika
- svou pozornost věnuje také Česku, vydává se do míst s templářskou minulostí a pokouší se o rozluštění tajemství Ďáblovy bible
- napsal scénáře k seriálům Strážce duší, Hrobka času, Brána andělů, Setkání s tajemnem, Planeta záhad a trilogii Ďáblova lest
- mezi jeho nejznámější knihy patří Neuvěřitelné skutečnosti, Maska smrti, Utajený svět, Tajemná minulost, Stopy neznáma, Tajemství Ďáblovy bible, Planeta záhad
