Zlatá i stříbrná Martina Dočkalová
Obrovský talent dokázala prodat už v juniorské kategorii. Před šesti lety si z mistrovství světa přivezla zlato. Její kariéru ovšem na dva roky přibrzdilo zranění. O víkendu ale už kralovala na mistrovství republiky. „Štěstí stálo na mé straně,“ říká skromně orientační běžkyně Lokomotivy Pardubice Martina Dočkalová.
Nebyla jste po přechodu z úspěšné juniorské kategorie do seniorské už trochu nervózní?
Určitě nebyla. Všechno bylo ovlivněné zraněním, které jsem si udělala první rok v seniorské kategorii. Problém způsobila zlomená kůstka v kotníku. Musela jsem jít dokonce na operaci a celé se to táhlo dva roky.
Úspěšný víkend odstartoval pátečním šampionátem ve sprintu v historickém centru Kutné Hory, věřila jste si?
Věděla jsem, že jsem na tom fyzicky dobře a cítila jsem formu. Závod byl náročný na rozhodování, kudy poběžím a jaký zvolím postup. Když mi v průběhu hlásili, že jsem na prvním místě, tak jsem to moc chtěla udržet. Bohužel se to ale nepodařilo a skončila jsem druhá.
Od zlata vás dělila pouhá jedna desetina sekundy…
Bohužel jsem o zlato přišla na předposlední kontrole. Asi dvě stě metrů před cílem byla za rohem kostela kontrola. Všimla jsem si jí až na poslední chvíli a jak jsem měnila směr, tak mi podjely nohy, a spadla jsem na dlažbu. Tenhle karambol mě tak určitě stál titul.
V posledních letech se sprinty běhají v centrech měst. Vyhovuje vám to?
Je to daň za to, že chceme, aby orientační běh patřil ke sportům, které se ukazují na veřejnosti a aby ho lidé měli v povědomí. Proto se snažíme běhat v centrech měst.
Na páteční šampionát ve sprintu navazovalo v sobotu a v neděli mistrovství republiky na krátké trati ve Zdechovicích. Cítila jste velkou chuť zaútočit na zlato?
*Dostala jsem se do takové závodní pohody, že jsem jenom chtěla běžet bez chyb. Věřila jsem, že to musí dobře dopadnout. Nervózní jsem proto moc nebyla.
Měla jste hlášení na trati, jak se vám vede?
Asi pět minut před cílem byl průběh shromaždištěm. Věděla jsem, že jsem asi čtrnáct sekund před Danou Brožkovou. Docela mě to znervóznělo a musela jsem se hodně soustředit na mapu. Radši jsem se zastavila, než abych spletla trať a byla úplně bez medaile. Nakonec z toho ale bylo zlato.
Za měsíc a půl pojedete na mistrovství světa, co od něj vzhledem k této formě můžete čekat?
Času do mistrovství je dost a může se to všechno ještě obrátit. Budu teď muset tři týdny pořádně trénovat a pak si před mistrovstvím světa odpočinu. Před sezonou jsem s ničím nepočítala. Jsem ráda, jak se to zatím všechno dobře vyvíjí.
