Zlatý klenot je zpátky na Raduni

Nad erb původního majitele zámku v Raduni z rodu svobodných pánů Mönnichů se vrátila zlatá koruna knížecího rodu Blücherů. Renovovali ji odborníci z pasířské dílny Pavla Strakoše.
„Byla úplně zrezivělá. Chyběly části listů koruny a jen na několika místech bylo vidět, že byla koruna původně zlacená. Také kříž nahoře úplně chyběl,“ popisoval Strakoš a přidal zajímavou náhodu, která je potkala během renovace. „Do dílny přišel jeden zákazník a zajímal se, co děláme. Vysvětlovali jsme mu, že musíme dodělat ještě chybějící kříž a on povídá, že nějaký kříž před roky vyhrabal z rumoviska u zámku. Byl to přesně ten, který nám chyběl,“ potvrdil Strakoš.
Další nezvyklostí, se kterou se zatím nesetkali ani odborníci, je umístění knížecí koruny Blücherů nad erbem Mönnichů. „Je to nezvyklá anomálie. Neodpovídá tehdejším zvyklostem, aby nad erbem svobodných pánů, což byla nižší šlechta, umístili knížecí korunu,“ vysvětloval odborník na heraldiku a ředitel opavského Zemského archivu Karel Müller. Zdůvodnil také, proč koruna nemá heraldické barvy. „Je z kovu. Pokud by byla barevná, pak by musely být obroučky zlaté a výplň červená. Protože však heraldické barvy na kamenném erbu Mönnichů jsou vyznačeny pouze šrafováním, tehdejší pasíři nenabarvili ani korunu,“ řekl Müller.

Koruna ležela na půdě

Korunu objevila kastelánka raduňského zámku Eva Kolářová někdy v osmdesátých letech na půdě. „Byla zahrabaná mezi nahromaděným harampádím. V roce 1947 statek i se zámkem úřady zkonfiskovaly a patřil pod ministerstvo zemědělství. Na zámku bydlel střídavě ředitel statku, byla tam škola i místní národní výbor,“ řekla Kolářová. Pátrala v dokumentech a zjistila, že erb pravděpodobně ozdobil průčelí zámku během přestavby v roce 1822. „V té době už byla jeho majitelka Anna Marie, která si vzala hraběte Larische, vdovou. Proto nejspíš nechala vytesat jen svůj rodový erb Mönnichů,“ domnívá se Kolářová. Že se tak stalo během přestavby, podporuje i fakt, že sloupy u vchodu zámku tenkrát kameníci vyrobili ze stejného kamene, do kterého vytesali i erb. Jsou dílem kamenického mistra Buchmanna z Velkých Únětic.
„Anna Marie byla nemanželskou dcerou. Její otec se nikdy neoženil. Aby zachoval majetek, prohlásil ji za vlastní,“ doplnila Kolářová. Svatbou její dcery se raduňský zámek sice stal majetkem Blücherů, ale až o čtyřicet let později mohli používat knížecí titul dědičně. „Zřejmě potom korunu umístili na zámek,“ řekla Kolářová.