Zlínské obchodníky ničí vysoké nájmy
Když se vypravíte ve Zlíně do oblíbeného obchodu, nemáte vůbec jistotu, že ho najdete na svém místě. Stále častěji lidé narážejí na zavřené dveře nebo přestěhované prodejny. Obchodníky ničí krize, nezájem zákazníků, vysoké nájmy, ale také neshody s vlastníky domů.
Například Jana Bačová ze Zlína šla koupit dceři dárek do svého oblíbeného obchodu s plyšáky na Štefánikově ulici. Našla zamknuté dveře a výlohu přelepenou papírem. „V centru Zlína se opuštěné obchody ještě vcelku rychle znovu zaplní. Bohužel je to ale většinou nějaké luxusní zboží, oblečení nebo kabelky. Horší situace je ale dál od středu města, třeba na Sokolské nebo v jiných ulicích jsou některé obchody prázdné už roky,“ říká Bačová.
Zanikají a stěhují se i obchody, které měly tradici dlouhou desítky let a udržely se i po roce 1989. Například cukrárna Zlíňanka, která vznikla v roce 1969 a celou dobu byla na stejném místě na třídě Tomáše Bati. „Měli jsme dlouhodobé problémy s majitelkou, našli jsme si jiné, větší prostory, na klidnějším místě v ulici Zarámí,“ vysvětluje manžel provozovatelky cukrárny Pavel Bařina. Na problémy s vlastníkem narazil i Sascha Vetter, který měl na náměstí Míru v Trantírkově domě kavárnu Jiné kafe. Od loňska je zavřená a místo je stále prázdné. „S majitelem domu se teď soudím, proto to bohužel nemůžu víc komentovat,“ podotýká Vetter.
Svatava Nováčková měla dvě prodejny knih ve Štefánikově ulici. S vlastníkem domu vycházela, ale jeden z obchodů musela zavřít, protože upadl zájem zákazníků. „Malou část sortimentu přestěhujeme do nedalekého knihkupectví s učebnicemi, většinu ostatních odborných knih už ale lidé ve Zlíně neseženou. Bylo to jediné knihkupectví ve městě, specializující se na odbornou literaturu,“ říká Nováčková.
Majitelka knihkupectví Nováčková je zároveň zastupitelkou města. Podle ní mají malí obchodníci ve Zlíně špatné podmínky hlavně kvůli vysokým nájmům. „Nájmy za obchodní plochy tu vždy byly neúměrné velikosti a poloze města,“ myslí si Nováčková.
Největší štěstí má obchodník, kterému dům patří. „Když nemáte vlastní prostor, je to tragédie. Musíte platit vysoký nájem a zároveň několik zaměstnanců. Majitel má samozřejmě zájem získat na nájemném co nejvíc, třeba už jen kvůli vysokým splátkám za nákup domu,“ říká Pavel Jungmann, který sám vlastnil dům s několika obchody.
Kvůli krizi se situace ještě zhoršila. „Majitelé trvají na velkých nájmech, ale obchodníkům klesají tržby a nemohou to utáhnout. A když potom vlastníci nejdou s cenou dolů, mají obchody prázdné. Nebo si je někdo nerozvážně pronajme a zase brzy skončí,“ dodává Nováčková. Podle ní se v centru města daří hlavně luxusním butikům, které vydělávají na vysokých maržích. Prodávají třeba značkové oblečení nebo kabelky za podstatně větší cenu, než za kterou je od výrobce nakupují. Drobným obchodníkům ještě ubírají zákazníky velká nákupní centra, kde lidé dostanou všechno na jednom místě a nemají problémy s parkováním.
Přestože jsou některé obchody už měsíce prázdné, staví se stále nové. Třeba v někdejším Domě potravin se v září otevře nové obchodní centrum. „Nezaměřujeme se na luxus, toho je ve Zlíně dost, ale na služby co nejdostupnější lidem,“ říká Jana Hlaváčová z Moravského peněžního ústavu, kterému budova patří.
Dům ještě není hotový, přesto už mají obsazeny čtyři pětiny ploch. „Bál jsem se, že situace bude kvůli krizi horší, ale zájemců přibývá. Neodrazují je ani vyšší nájmy. Už jsme vybrali provozovatele supermarketu, velký zájem mají řezníci nebo pekaři, zajištěno je květinářství, zlatnictví, parfumerie nebo lékárna. Slabší je to v branžích, jako je obuv nebo elektro,“ říká Ivo Lapčík z Moravského peněžního ústavu.