Zloděje zvou lidé sami. Na Facebooku | E15.cz

Zloděje zvou lidé sami. Na Facebooku

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Okny a hlavními dveřmi se nejčastěji dostávají do bytů zloději. Policisté jich chytí sotva desetinu.

Ten, kdo se na Facebooku pochlubí, že jede na čtrnáctidenní plavbu po Nilu či Lužnici, může být po návratu překvapený.

Zloději „bytaři“, kterým začala sezona, používají tuto sociální síť jako nový zdroj informací o prázdných bytech. Funguje podle policistů zřejmě spolehlivěji než přeplněná poštovní schránka.

„Lidé na Facebooku na sebe často prozradí první poslední a zloději toho dokážou využít. Notorická rada zní: žádným způsobem neupozorňovat na nepřítomnost v bytě,“ řekl Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.

Majitel honil zloděje

Dramatické chvíle zažil minulý týden majitel domu Na Truhlářce v Praze 8. Přistihl zloděje a začal ho pronásledovat. I když muže, který k útěku využil ukradené kolo, nechytil, dokázal ho policistům velmi dobře popsat.

„Pár minut po krádeži hlídka pohotovostní motorizované jednotky podezřelého, který odpovídal popisu, zadržela poblíž Zenklovy ulice. V batohu a v igelitce měl DVD přehrávač s repro soustavou, které okradený poznal. Stejně i kolo,“ řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan.

Jedenatřicetiletému muži hrozí až dvouletý trest.

Takoví „smolaři“ jsou však mezi bytaři v menšině. Jen zhruba každé desáté vloupání do rodinného domu policisté objasní, u bytů je to kolem sedmi procent.

„O prázdninách registrujeme v Praze asi o dvacet procent více vloupání do bytů a domů než v jiné měsíce. Kritický je červenec. Mezi pachateli přibývá cizinců,“ uvedl vrchní inspektor obvodního ředitelství IV pražské policie Martin Štětka.

Mnozí bytoví zloději navíc ovládli takzvaný bumping, což je otevření dveří speciálním klíčem bez poškození zámku. Návody jsou i na internetu.

„Je to univerzální klič, kterým za pár vteřin hladce a bez poškození odemknou například klasické panelákové dveře,“ vysvětlil Štětka.

Ochránit byt před bumpingem podle Štětky dokáže jen kvalitní a certifikovaná bezpečnostní technika. Dveře a zámky minimálně třetí bezpečnostní třídy na šestistupňové škále a také cylindrické bezpečnostní vložky s výrobním certifikátem.

Je třeba pamatovat rovněž na kvalitní zárubně. Cena takových dveří vyjde na dvacet třicet tisíc korun, ale majitelé platí za jistotu bezpečné domácnosti.

K ní patří také okna, která se nezavírají pouze klikou, ale je na nich i malý zámek.

U vstupních dveří se osvědčují samozamykací zámky, které při pouhém zaklapnutí dveře uzamknou.
U vchodu do bytu odborníci doporučují lidem pořídit si také řetízek.

Ohrožené přízemní byty

Test bezpečné domácnosti, který přinášíme vpravo v boxu, je značně zjednodušený. Při posuzování totiž záleží i na lokalitě, kde byt je. Stejně jako na tom, ve kterém je patře, a jestli jde o panelák, nebo starou zástavbu.

„Nejohroženější jsou pochopitelně obyvatelé přízemních bytů, ti by si měli pořídit mříže. Vyplatí se také nechat zasklít lodžii a hlavně v přízemí použít bezpečnostní sklo,“ radí Tomáš Koníček.

Paneláky s vrátnicí

Některé firmy dokonce nabízejí biometrické zámky, kdy lze otevřít dveře pouhým otiskem prstu či dlaně. Zatím ale tato „vychytávka“ funguje spíše jako přístupové heslo k počítači.

Na už osvědčených bezpečnostních prvcích staví program ministerstva vnitra Bezpečná lokalita.

Zapojila se do něj například Městská část Praha 11, která vybavila dva dvanáctipatrové nájemní domy recepcemi s nonstop službou a kamerovým systémem. Nájemníci platí čtyřicet procent, zbytek radnice. Na bytovou jednotku tak měsíčně vychází částka přibližně 250 korun.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video