Původní Vřídelní kolonáda, Blanenský pavilon, Židovská synagoga, palác Bílý lev, secesní pavilon výletní restaurace v Císařském parku.
To jsou některé z dlouhé řady karlovarských budov, které v minulosti psaly ty lepší kapitoly pamětí vřídelního města. Pro svou krásu se objevovaly na pohlednicích, přitahovaly štětce malířů a samozřejmě se v nich odehrával bohatý společenský život.
Dnes by turisté mohli prodřít podrážky devatera bot a stejně by žádnou z nich nenašli. Tyto stavby totiž nepřežily minulé století.
Některé zmizely z povrchu zemského ještě před válkou, jiné se staly obětí války, další nepřežily rozvinutý socialismus. Stavební chlouby, většinou secesní, které perfektně ladily s lázeňskou architekturou, ustupovaly přáním politiků či úředníků napříč režimy.
„Je to bezpochyby škoda. Šlo o typické lázeňské stavby, které spoluutvářely harmonii města,“ mrzí Jiřího Böhma, autora kalendáře Karlovy Vary v minulosti aneb Zbytečně zbořené stavební skvosty vřídelního města.
Jeho kalendář je teď chce karlovarským současníkům připomenout. „Dodnes třeba nevím, proč soudruzi zbourali druhé křídlo Sadové kolonády. Zchátralé nebylo, mohlo tady stát dodnes. Šlo ale zřejmě o přání nějakého urbanisty či architekta, který možná pod vlivem silné vodky zbytečně zlikvidoval něco pěkného. V Karlových Varech se to stává,“ přemítá Jiří Böhm.
Kolonáda z pohlednic
Když je mír, lijeme písmenka, když je válka, lijeme kulky. Autoři oblíbené filmové pohádky Tři veteráni dobře věděli, jak vzácná může být ocel.
Původní Vřídelní kolonáda z roku 1879 byla nádhernou lázeňskou stavbou. Právě ona se stala jedním ze symbolů Karlových Varů. Doplatila však na to, že vůdce nacistické říše Adolf Hitler chtěl zbraněmi ovládnout celý svět. A tak se v Německu zrovna lily kulky.
A na ně byly zapotřebí tuny ocele. Ber kde ber. Když za velkých ovací 4. října 1938 přijel führer do Karlových Varů, ovlivnil pozdějšího SS-Gruppenführera a říšského sekretáře protektorátu K. H. Franka natolik, že představitelům města vnutil následující myšlenku.
Pod záminkou zchátralosti zlikvidovat celou Vřídelní kolonádu. Stavba totiž byla výborným zdrojem tolik potřebné ocele a drahých barevných kovů pro válkychtivou třetí říši.
„V lednu 1939 se tento barbarský čin začal naplňovat, přestože dobové prameny uvádějí pouze částečné zkorodování osmi železných spojníků, uchycujících kupoli nad Vřídlem. Velmoc, která dokázala vyrobit tisíce děl, tanků a letadel, by jistě zvládla opravit částečně zkorodované železné spojníky,“ trpce se usmívá Jiří Böhm.
Druhou světovou válku nepřežilo ani karlovarské horní nádraží z roku 1870. V dubnu 1945 ho zničily drtivé nálety spojenců. Později vybudované provizorium tady stojí dodnes. Děsit cestující už prý ale dlouho nebude. Nejpozději příští rok má být zbouráno. A České dráhy tam pak postaví novou budovu.
Pouze na třech místech
Kalendář Karlovy Vary v minulosti je jubilejním dvacátým, který vydavatelství B+B+B v posledních osmnácti letech vydalo. Pokud ho lidé chtějí, neměli by jeho nákup nechávat až na Mikuláše. Do volného prodeje totiž zamířilo jen omezené množství z celkového počtu výtisků. Kalendáře nabízejí pouze prodejna knihy na I. P. Pavlova (vedle kavárny OVO Bar za Thermalem), v info centru krajské knihovny anebo v prodejně knihy v obchodním centru Varyáda.
