Zmizelo 40 milionů. Podvedení chtějí žalovat i banku

Ve dražbě si zpět koupili své byty a znovu rozjeli stavbu. Teď chtějí najít viníka.

V roce 2008 se mělo šestaosmdesát lidí dočkat vysněného bydlení. Jenže projekt společnosti Kvalt na výstavbu dvou bytových domů v Milheimově ulici postupně nabíral zpoždění, až se v květnu 2008 nadobro zastavil a po podnikateli Radoslavu Marešovi zůstal více než stomilionový dluh.

Lidé, kteří za byty z větší části už zaplatili, se ale nevzdali. Založili bytové družstvo a dům v dražbě na konci minulého roku za šestatřicet milionů získali zpět. „Dům jsme fakticky získali doplacením kupní ceny. Podařilo se to 22. února a minulý týden jsme byli na katastru nemovitostí,“ vysvětluje člen družstva Martin Štěpánek.

V dražbě získali zpátky bytové domy v Milheimově ulici. Na dostavbu ovšem musí sehnat ještě přes čtyřicet milionů korun. Přesně tato částka přitom zmizela z účtu, ze kterého měla být uvolněna až po dokončení stavby. Členové bytového družstva to dávají za vinu UniCredit Bank.

„Na vázaném účtu klientů byly peníze, které měly být použité na zaplacení úvěru. V době, kdy investor stavby, firma Kvalt, přestal pracovat, tam bylo kolem čtyřiceti třech milionů korun. Zjistili jsme, že pracovník UniCredit Bank z nějakých nepochopitelných důvodů a proti smluvním podmínkám převedl peníze na technický účet a z toho je přeposlal na účet Kvaltu. Neměl to přitom podložené jakoukoliv prostavěností. V den, kdy peníze přišly na účet Kvaltu, je v hotovosti vybrala manželka pana Mareše,“ tvrdí člen bytového družstva Milheimova Martin Štěpánek.

Banka se k tomuto případu odmítá vyjadřovat a na žádnou z přímých otázek neodpověděla. „Vzhledem k tomu, že nejde o ukončený případ, se banka k dané záležitosti nebude vyjadřovat,“ prohlásil pouze mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík.

Sedmičce se ovšem podařilo získat informace z probíhajícího policejního vyšetřování, které zásadní pochybení naznačují.

Vyšetřování prokázalo, že Radoslav Mareš neměl ke zmiňovanému účtu dispoziční oprávnění a bankou o tom byl dostatečně informovaný. 25. března 2008 přesto na pobočce UniCredit Bank v Brně podal příkaz k převodu čtyřiceti milionů na běžný účet Kvaltu.

Osobní bankéř ovšem tuto transakci dostatečně neprověřil, a protože nezafungovaly ani další kontrolní mechanismy v bance, k převodu skutečně došlo. O dva dny později jeho tehdejší manželka Lubomíra Marešová peníze v hotovosti vybrala a obratem je vložila na účet společnosti HIPPOinvest Group, ve které Radoslav Mareš v té době působil jako předseda dozorčí rady a provozní manažer společnosti.

Přesun čtyřiceti milionů z jedné společnosti do druhé vysvětlil do protokolu tak, že se jednalo o bezúročnou půjčku bez stanoveného data splatnosti a uzavřenou ústně.

Vyjádření Radoslava Mareše se získat nepodařilo. Telefon nezvedá a nereaguje ani na textové zprávy.
Poškození klienti Kvaltu na něj podali čtyřiatřicet trestních oznámení. Ale připravují další. Tentokrát budou směřovat na UniCredit Bank. Viní ji z toho, že převod peněz umožnila. Zástupci bytového družstva dokonce s bankou vyjednávali o uzavření mimosoudní dohody.

„Banka zásadně pochybila. Jsou si toho vědomi, proto se chtěli domluvit. Jenže pak si to rozmysleli a asi si řekli, že bude lepší mlčet a dělat mrtvého brouka,“ říká Petr Sýkora.

Zástupci věřitelů proto chtějí, aby insolvenční správce podal na UniCredit Bank žalobu. „Návrh na to, abych zažaloval UniCredit Bank o náhradu škody je předmětem jednání insolvenčního soudu a rozhodně bude předmětem jednání schůze věřitelů, kterou budu brzy svolávat,“ vysvětluje insolvenční správce Jiří Kolařík.