Studie, kterou publikoval časopis Nature, se zaměřila nejen na kvantifikaci případů těchto úmrtí, ale také na určení jejich nejvýznamnějších příčin. Překvapením bylo, že v rozvinutých zemích, tedy USA, Evropě, Rusku, Japonsku a Jižní Koreji byla hlavním smrtícím znečišťovatelem ovzduší určena zemědělská činnost. Té také celosvětově patří druhé místo ve smrtícím žebříčku — zavinila zhruba 664 tisíc úmrtí. V čele je dlouhodobě — tentokrát s jedním milionem zaviněných úmrtí za rok — klasické spalování fosilních paliv při vytápění a domácím vaření, a to převážně v rozvojových zemích.
Například ve Spojených státech bylo za rok 2010 se smogem a sazemi přímo spojeno necelých 55 tisíc úmrtí, provoz elektráren se na tomto čísle podílel zhruba 17 tisícovkami. Tamní zemědělství pak mělo na svědomí přes 16 tisíc smrtí.
„Problém se zemědělstvím spočívá v použití dusičných hnojiv a živočišného odpadu,“ vysvětlil vedoucí studie Jos Lelieveld z Planckova institutu. Podle něj i vědci před dokončením výzkumu předpokládali, že se jako největší problém projeví emise z dopravy a elektráren.
Emise ze zemědělství začínají být alarmující i kvůli tomu, že dosud nejsou nijak regulovány
„Emise ze zemědělství začínají být alarmující i kvůli tomu, že dosud nejsou nijak regulovány,“ prohlásil Allen Robinson z Carnegie Mellon University. Ten sice nebyl součástí výzkumného týmu, studii však vyzdvihl jako zásadní pro možné budoucí kroky regulátorů. Dusíkatá hnojiva podle Robinsona mohou být velmi snadno a rychle nahrazena, čímž by během poměrně krátkého období mohlo dojít také k žádoucímu zlepšení stavu ovzduší a tím samozřejmě také k úbytku jím zapříčiněných úmrtí.
Projekce statistických dat a pokročilé počítačové modelování odhalilo chemikům a statistikům varující trend. Kolem roku 2050 by se počet smrtí souvisejících s nekvalitou ovzduší mohl až zdvojnásobit. Sami však tento fakt zlehčují a přiznávají, že tato předpověď pracuje s neměnnou situací — nemohly v ní prý být započítány stávající snahy států omezit emise ze spaloven a elektráren.
