Čtyřicet let byla synagoga na dnešním Palachově náměstí architektonickou chloubou Olomouce. Stačila jediná noc, a z výstavní stavby zbyly jen trosky a vzpomínky.
15. března 1939 vjely do Olomouce německé tanky a nacisté postupně přebírali vládu nad městem. Kolem desáté hodiny večerní někdo poprvé oznámil hasičům, že synagoga je v plamenech. Olomoučan Petr Broch tehdy bydlel v nedaleké Havlíčkově ulici. Požár sledoval jako osmiletý kluk. „Vysoké plameny šlehaly a olizovaly celou synagogu. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel. A všude plno štiplavého dýmu, který se valil ze synagogy,“ vzpomínal Broch.
Nesměli hasit
Na místo postupně dorazilo patnáct hasičských sborů, zkáze však nemohly zabránit. Německá armáda hasičům zabránila dělat svou práci. Hořelo tak až do dopoledne druhého dne.
„Nejdříve mě omráčil strašný zápach spáleného dřeva. Nechtěl jsem věřit svým očím, skoro vše bylo spálené, stěny od kouře a plamenů černé. Žár vyrazil i barevná okna. Bál jsem se, že strop se každou chvíli zřítí. Nikdy na to nezapomenu,“ vyprávěl Petr Broch, kterému se jako jednomu z prvních podařilo dostat se do trosek synagogy.
Definitivně zbytky stavby zmizely z místa dnešního Palachova náměstí až o rok později. Kdo vlastně synagogu zapálil, není dodnes jasné. „Domnívám se, že se na zničení synagogy podepsali jak Němci, tak čeští fašisté. Podíl německé armády, která bránila hasičům v hašení, je zjevný. Někteří čeští fašisté se ovšem chlubili, že synagogu zlikvidovali oni,“ upozornil historik Miloš Trapl.
Pád synagogy předznamenal další osudy Židů z Olomouce. V transportech jich skončilo bezmála tři a půl tisíce, domů se jich vrátily necelé dvě stovky. V koncentračním táboře v Treblince zemřel i rabín Herbert Oppenheim, který se významně přičinil za stavbu synagogy.
Stalin a Lenin
Komunistická radnice nechala po válce místo vydláždit a postavila tam pomník. Na místě, kde se dříve Židé z celého okolí scházeli k svátečním obřadům, stál až do listopadu 1989 Stalin společně s Leninem a s dělníkem třímajícím prapor.
Po skončení Stalinova kultu jeho sochy postupně mizely z piedestalů a podobný osud měl čekat i tu olomouckou. „Komunistům bylo líto ji úplně odstranit. Proto přikázali jednomu z hlavních sochařů pomníku Rudolfu Doležalovi, aby udělal hlavu námořníka ve velikosti Stalinovy hlavy a ten ji skutečně vytvořil. Po smrti Chruščova tam Stalin ale nakonec zůstal,“ vypráví Trapl. Dnes je na pozemku, který vlastní Židovská obec a pronajímá jej městu, placené parkoviště.
Na zašlou slávu synagogy můžou lidé zavzpomínat v nedalekém hostinském pivovaru Moritz. Jeho stěny zdobí obrázky stavby navržené architektem Jakobem Gartnerem, autorem dalších synagog ve Vídni, Debrecíně nebo v Kroměříži.
I když na místě samotném nezbylo vůbec nic, dochovalo se alespoň osm oken a deset lavic na sezení. Dlouho nebylo jasné, kam vzácné předměty zmizely. Židovská obec se pokoušela okna získat.
Nakonec je pořídilo sdružení Respekt a tolerance. „Podmínkou bylo, že je necháme restaurovat a budeme je používat k výstavním a vzdělávacím účelům,“ řekl předseda sdružení Luděk Štipl. Okna jsou vystavená v loštické synagoze.
