Ztracená zahrada biskupa Thuna | E15.cz

Ztracená zahrada biskupa Thuna

Jen pět zastávek od Anděla se rozkládá tajemná zahrada. Tedy přesněji to, co z nejromantičtější pražské usedlosti Cibulka zbylo.

Když před dvěma stoletími vyhnal Napoleon pasovského biskupa Leopolda Thuna z jeho úřadu a malého knížectví na Dunaji, rozhodl se biskup pro nový domov v Praze. Přesně v Košířích na Cibulce.

Barokní usedlost s vinohradem, která vznikla už v dobách Karla IV., nechal Thun v letech 1817 až 1826 radikálně přestavět ve stylu tajemné romantiky. Vznikl luxusní empírový zámeček obklopený anglickým parkem.

Biskup tam nechal vysázet různé druhy stromů, takže vzniklo zajímavé arboretum, které obohatil o množství staveb a soch. Park s jezírky byl jedním z prvních, které byly otevřené veřejnosti.

Thun se zabýval také fyzikou a mechanikou, a proto mohli lidé v jeho parku na Cibulce sledovat i různé bizarní mechanické figury.

Mechanický poustevník a měděný Číňan

Třeba v čínském pavilonu návštěvníci narazili na měděnou postavu Číňana s deštníkem, který se ve větru pohyboval jako mlýnek. V kamenné poustevně zase čekala na příchozí dřevěná loutka poustevníka. Šlápnutím na práh poustevník sedící za stolem povstal a žehnal.

O tom, že Cibulka byla významným objektem, svědčí například návštěva císaře Františka I. s rodinou v roce 1824.

Po smrti biskupa Leopolda Thuna v roce 1826 začala Cibulka rychle chátrat. Park rozdělil násep železniční trati ze Smíchova do Hostivic a usedlosti neprospělo ani časté střídání majitelů. Zámeček se rozpadal, sochy buď vandalové poškozovali, nebo je zloději kradli a na volných plochách se objevovala necitlivá výsadba.

V době komunismu pak byl postavený dřevěný altán a usedlost sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Nyní jsou zbytky celého areálu na pokraji zkázy.

Podle katastru nemovitostí ho vlastní společnost Cibulka, a. s. „Firma se o objekt nestará. Pravidelně jí nařizujeme udělat udržovací práce, v areálu se toho ale nikdy moc nezmění,“ vysvětluje ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek.

Kvůli snadné přístupnosti se stala několikrát útočištěm squatterů. Naposledy dělali řemeslníci udržovací práce před dvěma lety. Byly zajištěné střechy, odstraněná náletová zeleň a vybudovaný nový plot. O záchraně ale nelze podle památkářů mluvit, spíše jen o zpomalení blížící se neodvratné zkázy.

V lepším stavu je na Cibulce park, který je ve správě pražských lesů. Ten byl rekultivovaný, jsou v něm nové stromy a keře.

Usedlosti jsou „ohroženým druhem“

Usedlosti a zámečky tvoří na seznamu nejohroženějších pražských památek podle internetových stránek Národního památkového ústavu zhruba čtvrtinu z uvedených šedesáti objektů.

„K nejohroženějším patří řada památek mimo centrum hlavního města, například právě Cibulka,“ říká ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař.

Kromě košířské Cibulky nebo břevnovské Kajetánky památkový ústav uvádí i další jména mizejících usedlostí jako Zlatnice, Turbová, Mazanka či Rokoska.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!