Lednová inflace nás překvapila, když místo očekávaného zpomalení pod dvouprocentní inflační cíl naopak dosáhla 2,2 procenta a oproti prosinci (2,3 procenta) se snížila jen nepatrně. V inflaci se i nadále odráží silný trh práce, což může být navíc zesíleno i snahou firem či obchodníků kompenzovat si loňské ztráty (či pokles zisků) pomocí zvyšování cen.
Vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení, kdy inflační tlaky ještě dále zesílí, je tak hlavním důsledkem současného inflačního vývoje vyšší pravděpodobnost, že ČNB bude muset v letošním roce sáhnout na sazby dříve a výrazněji.
To je vidět i na trzích. Ještě před pátečními daty relativně silně posílil kurz koruny a rostly výnosy, což bylo ovlivněno lepším než očekávaným vývojem loňského HDP a možná i novou prognózou ČNB, která předpokládá rychlé zvyšování sazeb již v letošním roce (ačkoliv optimistický výhled na sazby měla ČNB i v loňském roce). A páteční data, která jsou navíc nad současnými prognózami inflace, by tak měla implikovat ještě rychlejší potřebu zvyšování sazeb.
Je ovšem otázka, co vlastně páteční data z pohledu budoucího vývoje skutečně změnila a zda nejsou trhy nyní až příliš optimistické. Na jednu stranu má ČNB pravděpodobně ještě v živé paměti vysokou loňskou inflaci, která byla dána do velké míry přehřátou ekonomikou během roku 2019 a pomalým zvyšováním sazeb. Na druhou stranu ale nejistota zůstává stále výrazná a ČNB bude chtít pravděpodobně zvýšit sazby až v okamžiku, kdy rizika poklesnou.
Pokud budou například v létě přetrvávat obavy z možného příchodu další pandemické vlny během podzimních měsíců, její ochota zvýšit sazby již v srpnu může být znatelně menší, než s čím nyní trhy počítají.
Autor je analytik České spořitelny.
