Hliník se neodstěhoval do Humpolce, dala by se parafrázovat známá hláška z filmu Marečku, podejte mi pero! Průmyslový kov je totiž v současnosti žhavým tématem světových komoditních trhů. Důvodem jsou americké sankce na ruského producenta hliníku Rusal oligarchy Olega Děripasky, které vyvolaly nevídaný cenový růst lehkého kovu.
Od začátku sankcí, které Washington uvalil 6. dubna, se cena hliníku při okamžitém dodání zvýšila na burze v Londýně až o více než třicet procent na téměř 2600 dolarů za tunu, tedy na své sedmileté maximum. Podobně se vyvíjely i kontrakty na dodávku hliníku za tři měsíce.
Sankce totiž podle komoditních obchodníků nepříznivě ovlivní dodávky kovu na trh, protože s Rusalem přestanou spolupracovat velcí odběratelé.
Ostatně například Glencore, který s Rusalem úzce spolupracoval, už začal shánět hliník jinde ve světě. Vlivná banka Goldman Sachs varovala, že cena hliníku může jít až na tři tisíce dolarů.
Po první reakci se však v závěru minulého týdne začala situace uklidňovat, když cena mírně klesla. A opět za cenovým pohybem stála politika.
Trh totiž zareagoval na zprávu, že Rusalu pomůže ruská vláda. Navíc s Rusalem mohou začít obchodovat menší hráči z Asie a Blízkého východu, které kvůli výhodnému byznysu neodradí ani americké sankce.
Ve prospěch Rusalu ale začíná kopat rovněž německé zájmové sdružení WirtschaftsVereinigung Metalle, které zastupuje 655 zpracovatelů kovů.
Podle něj může dojít k zavíraní evropských továren a automobilky budou čelit výpadkům dodávek.
Místo trhu tak i v blízké budoucnosti budou určovat cenu hliníku spíše politici. A to znamená jen jediné: ceny budou lítat nahoru a dolů.
Vývoj cen hliníku (v dolarech za tunu)
