Konečně. Tak by se dal jedním slovem shrnout pocit mnohých Američanů poté, co Kongres odklepl druhý stimulační balíček pro americkou ekonomiku zasaženou koronavirem ve výši 1,9 bilionu dolarů, skoro 42 bilionů korun. Biden měl při jeho schvalování šanci dostát svým slovům z inaugurace a sjednotit Američany. Místo toho si demokraté zase všechno udělali po svém.
Fakt, že americká ekonomika musela na finanční úlevu čekat skoro přesně rok, je naprostá ostuda celé americké politické třídy. Trump při vyjednávání loni na podzim selhal, tento mezi Američany populární a potřebný krok tak spadl do klína Bidenovi.
Ekonomické úlevy ze strany federální vlády v kombinaci s postupným otevíráním společnosti a ekonomiky díky očkování pak jistě bude hrát demokratům do karet v „midterms“, které se budou konat příští podzim. Je tak možné, že díky stimulačnímu balíčku se tentokrát nestane, aby strana, která drží Bílý dům a Kongres, ve volbách pohořela a v zákonodárném sboru ztratila většinu.
Zákon obsahuje, mimo jiné, šeky na 1400 dolarů pro Američany, kteří vydělávají ročně 75 tisíc a méně dolarů, vdané páry, které pak dohromady vydělávají 150 tisíc dolarů a méně, dostanou šeky dva.
Zároveň půjde 130 miliard dolarů školám, aby mohly financovat změny, které zajistí, aby mohlo být během vyučování zajištěno dodržování bezpečnostních opatření proti šíření viru, vylepšily se ventilační systémy budov a tak dále. Školy, které na finanční prostředky dosáhnou, pak musejí poskytnout plány na znovuotevření do 30 dnů. Zákon však zároveň nenařídil školám obnovit fyzickou výuku. Demokraté tak šli opět na ruku učitelským odborům, které se často zuby nehty brání návratu dětí do škol.
Pozitivním krokem pak také je, že demokraty prosazené daňové změny týkající se „child tax credit“ pomohou snížit dětskou chudobu v USA na polovinu.
Tím ale pozitivní zprávy končí. Joe Biden měl během své inaugurace na konci ledna hodně řečí o tom, jak se pokusí sjednotit Američany. Jeho vládnutí ani schvalování podpůrného balíčku tomu ale neodpovídají.
Zatímco Trumpův balíček loni v březnu (pochopitelně v jiné situaci, berte to tedy s rezervou) ve výši více než dvou bilionů dolarů schválil Senát jednohlasně, ten aktuální napříč oběma komorami Kongresu podpořilo přesně nula republikánů.
Biden totiž hodně rychle otočil. Nejdříve chtěl, aby byl zákon „bipartisanship“, produktem obou stran. Pak řekl, že vlastně k jeho prosazení hlasy republikánů nepotřebuje. A nakonec byl zákon prosazen při všech hlasováních čistě demokratickými hlasy – v Senátu prošel v poměru 50 ku 49, jelikož jeden z republikánských senátorů chyběl kvůli pohřbu člena rodiny.
To ale není všechno. Demokraté vyhráli lednové doplňovací volby v Georgii se slibem, že Američané dostanou šeky na 2000 dolarů. Nakonec dostanou 1400, což podle demokratů má být s 600 dolary z prvního šeku dohromady slibované dva tisíce, což je dětinská obhajoba porušení vlastního slibu.
Biden také slíbil navýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, ale tento návrh, který v Senátu podal Bernie Sanders, si demokraté v horní komoře sestřelili sami – kupříkladu Kyrsten Sinema z Arizony a Joe Manchin ze Západní Virginie.
Druhý zmiňovaný je navíc pro demokraty kvůli vyrovnaným silám 50 : 50 naprosto klíčovým senátorem. Co nebude chtít Manchin, to nebude, takže demokraté si ho musejí předcházet. Zjednodušeně řečeno to znamená, že Bidenovi nebude procházet minimálně ta nejprogresivnější část jeho agendy a bude se muset spokojit s prosazováním umírněnější agendy.
Republikáni kromě kritiky rozhazování peněz a navyšování veřejného dluhu, která se během pandemie jaksi míjí účinkem, také poukazovali na „bailouty“ zadlužených demokratických států a měst. To je na jednu stranu pravda, jelikož třeba takové San Francisco díky 650 milionům dolarů z federální podpory nebude muset v následujících letech provádět v městském rozpočtu bolestivé škrty, na druhou stranu to ale byly právě města a státy, které v uplynulých měsících z vlastní kapsy pomáhaly Američanům, zatímco se Kongres hašteřil.
Autor je publicista žijící v USA.
