Opioidy zřejmě loni zabily rekordní množství Američanů | E15.cz

Američané se v pandemii stresují, počet předávkování opioidy strmě roste

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Koronavirová pandemie a související stres a obavy prohloubily problémy se závislostí Američanů na opioidech. Podle dostupných dat během ní výrazně stoupl počet předávkování se těmito látkami, počet mrtvých vystoupal do poloviny loňského roku na vyšší desítky tisíc. V zemi mezitím pokračují jednání velkých distributorů a výrobců léků o příspěvcích na řešení nepříznivé situace – ve hře je přinejmenším 26 miliard dolarů.

„Existují přesvědčivá počáteční data a další se chystají, že rok 2020 bude z hlediska předávkování se opioidy nejhorším, jaký jsme dosud měli. Bohužel to vypadá, že jsme kvůli pandemii přišli o pokrok, kterého jsme v posledních letech dosáhli,“ uvedl zdravotní expert z Harvardovy univerzity Michael Barnett na stránkách prestižní školy.

Spojené státy s problémy se zneužíváním opioidů bojují už dlouhé roky. Příčinou krize bylo příliš časté předepisování léků tišících bolest, na kterých si řada Američanů vytvořila závislost. Někteří posléze dokonce přecházejí na drogy nebo si legální léky obstarávají na černém trhu. Přípravky se tak staly lákavým sortimentem narkokartelů.

Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že mezi lety 1999 až 2018 tímto způsobem přišlo o život na 450 tisíc obyvatel země. Před nástupem pandemie počty těchto případů mírně klesaly. Nyní se však objevují signály, že stres a obavy, ztráta zaměstnání a omezení sociálních kontaktů zřejmě přispívají k opětovnému a výraznému vzrůstu zneužívání opioidů.

Ve dvanácti měsících končících loňským květnem zaznamenala CDC zvýšení počtu předávkování syntetickými opioidy téměř o čtyřicet procent v porovnání s předešlým stejně dlouhým údobím. „Nárůst mrtvých je znepokojivý,“ konstatovala podle webu ABC News Debra Houryová ze zmíněného střediska.

Podle Bloombergu zemřelo od poloviny roku 2019 do půlky předešlého na předávkování všemi typy narkotik přes osmdesát tisíc Američanů. Opioidy se přitom podílely na téměř třech čtvrtinách případů. Dosavadní vrchol krize byl na konci roku 2017, kdy statistiky zaznamenaly přes sedmdesát tisíc mrtvých za předchozích dvanáct měsíců.

Experti proto varují, že některá opatření související s pandemií na jedné straně zachraňují životy, ale patrně si je vybírají jinde. „Sociální distancování přinutilo mnoho programů, jako jsou například Anonymní alkoholici, přerušit schůzky. Potřeba účinné léčby zneužívání návykových látek však nikdy nebyla větší,“ prohlásil uznávaný autor knihy o tomto tématu Linville Meadows.

Na obrovský problém se zneužíváním opioidů přitom upozorňují i představitelé některých odvětví, zejména stavebnictví. Lidé pracující na stavbách jimi často zahánějí bolesti související s výkonem fyzicky náročného povolání.

„Pokud se držíte jednoduché matematiky, pak vám vyjde, že ve stavebnictví máte patnáctkrát vyšší riziko úmrtí kvůli opioidům, než když zkombinujete další pracovní rizika dohromady,“ řekl Bryan Northrop ze Skansky serveru Bisnow. com. Dalšími silně zasaženými odvětvími jsou doprava a logistika a zdravotnictví a sociální služby.

Prezident Joe Biden v kampani slíbil, že na problematiku prevence a léčby zneužívání opioidů vyčlení v následujících deseti letech 125 miliard dolarů. Téma je pro něj osobní, jeho syn Hunter měl problémy s alkoholem i drogami.

V posledních měsících se také hojně řeší dohody farmaceutického průmyslu se silně postiženými státy a lokalitami. Už v listopadu čtyři velké společnosti předběžně odsouhlasily, že zaplatí 26 miliard dolarů na nápravu škod a prevenci. Mohlo by to ukončit sérii žalob kvůli roli firem v opioidní krizi.

McKesson by měl hradit osm miliard, Cardinal Health a AmerisourceBergen šest a půl miliardy a Johnson & Johnson pět miliard. Agentura Bloomberg minulý týden s odkazem na své zdroje uvedla, že detaily úmluvy se stále dolaďují. Zároveň upozornila, že šéfové dvou z firem přes tyto potíže získali tučné bonusy.

Strašák fentanyl, silnější než heroin

Příčiny současné krize je třeba hledat v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Americké zdravotnictví tehdy usoudilo, že opioidy jsou natolik bezpečné, že je lze předepisovat nejen po náročném chirurgickém výkonu či v terminálním stadiu rakoviny, ale i na chronické bolesti. Farmaceutické společnosti posléze začaly lobbovat za předpis svých produktů na bázi opioidů po celé zemi.

Lékařům se zase díky tomu dařilo zvládat více pacientů, a získat tak větší odměny. Tento způsob „lečby“ se navíc krátkodobě jevil i jako finančně výhodný. Takovýto přístup k pacientům se částečně přelil do Kanady, zatímco v Evropě se neuchytil. Americká krize měla několik fází, v první se předepisovaly přírodní, částečně syntetické opioidy a metadon. Od roku 2010 do roku 2015 se USA potýkaly s výrazným nárůstem předávkování heroinem.

Symbolem současné vlny krize se stal syntetický opioid fentanyl. Látky, která má výraznější účinky než heroin, je snadné se jí předávkovat a je relativně levná, se chytly i drogové kartely. Vyrábějí ji, pašují a často mixují právě s heroinem.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.