Bez investic se od úrovně před covidem neodpoutáme
Těsně před prázdninami zveřejnil ČSÚ revize dat národních účtů. Mimořádná revize pokryla roky 1990 až 2020, za roky 2021 a 2022 již pak máme definitivní sestavu dat, za rok 2023 pak předběžnou. Mimořádný přezkum předchozích třech dekád znamenala kvantitativně pouze nepatrné změny. Úpravy za první léta aktuální třetí dekády vyjasnily ekonomický příběh těchto let, odstranily některé obtížně vysvětlitelné tendence a celkově zlepšily konzistenci ukazatelů.
Nejenom z ekonomického pohledu byla totiž poslední léta poměrně divoká. Na pandemii covidu let 2020 a 2021 navázala v roce 2022 válka na Ukrajině a následná energetická krize, která měla nejvýraznější dopad v roce loňském. Co nám tedy zpřesněná data národního účetnictví o posledních letech vypověděla?
Největším šokem pro ekonomiku bylo její ochromení v roce 2020, kdy pandemie propukla. Z propadu se nakonec naše hospodářství dostalo během dvou let, v prvních měsících roku 2022 již bylo na předpandemické úrovni. Od té doby se ale naše produkční schopnost nijak zásadně nepohnula, od roku 2022 tuzemský reálný výstup de facto stagnuje a nachází se pouze těsně nad předcovidovou úrovní konce roku 2019. Ve světle energetické krize, když tuzemská produkce patří k jedné z nejvíce energeticky náročných v rámci celé EU, není divu.
Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech:
Dalším charakteristickým znakem posledních čtyř let je nárůst míry úspor, a to nejenom u sektoru domácností, ale i v korporátním sektoru. V loňském roce byla míra úspor nefinančních korporací dokonce nejvyšší v historii. A to taková, že výše celkových úspor překonala výši celkových investic. Tento sektor jako celek spolu s domácnostmi financoval sektor vládních institucí. Ten je z pohledu relace mezi úsporami a investicemi tím, kdo v období covidu a energetické krize financoval ostatní obory v ekonomice. Je to ale pochopitelné, jednou z jeho úloh totiž je v takovýchto těžkých dobách veřejnými prostředky pomáhat.
Letošní rok je ale prvním bez zásadního negativního šoku, jakých jsme byli od roku 2020 svědky. Uvidíme, zda se to odrazí na chování vládních institucí a soukromé úspory budou mít možnost se přetavit do vyšších investic privátních firem a živnostníků. Bez toho se od předpandemické úrovně výrazněji neodrazíme.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky.
