Bidenomika: Jak americký prezident zatloukl další hřebíček do rakve globalizace

Bidenem oznámený krok totálně zlikviduje veškerý čínský vývoz elektromobilů do USA, ale oproti prvnímu dojmu se nejedná o odpálení „ekonomické atomovky“. Důvod je nasnadě – Čína v současné době do Spojených států téměř žádné elektromobily nedováží (čínské vozy tvoří asi 2 % prodejů všech elektromobilů v USA). 

To však neznamená, že by tato cla byla čistě performativním předvolebním kouskem. Jsou to cla „preventivní“, protože v minulosti jsme byli svědky mnoha příkladů, kdy Čína náhle zaplavila jiné země exportem obrovského množství určitého produktu a ochromila domácí výrobce dumpingovými cenami.

Čína dlouhodobě řešila své ekonomické problémy masivním exportem svých výrazně nadbytečných kapacit, než aby provedla potřebné vnitřní reformy směrem k domácí spotřebě a tržnímu formulování ekonomických priorit. A zdá se, že se o stejný kousek pokouší i tentokrát.

Cla sice mohou zadržet nadbytečnou produkci mimo území Spojených států, ale ta se pak určitě objeví někde jinde. Americká cla tak nutně vyvolají tlak na ostatní země, především na EU jakožto největšího čínského obchodního partnera, aby přijaly podobnou taktiku, ať budou chtít nebo ne.

V ideálním případě měla Bidenova administrativa svůj postup s EU předem koordinovat, ale to by bylo nejspíš na hranici možného. Evropa se sice v hodnocení problému, který Čína představuje, ubírá směrem k USA (a v současné době zvažuje podobná opatření týkající se elektrických vozidel), ale je ve svém uvažování a nedejbože akceschopnosti tradičně pomalá. Ale o tom až někdy příště.

Ekonomická, nikoli zelená revoluce  

Odpůrci Joea Bidena se často (oprávněně) zaměřují na jeho věk, zjevnou občasnou zmatenost a nevyhovující zdravotní stav. Velkým paradoxem tak je, že tento churavějící osmdesátník ve svém prvním funkčním období předsedal pravděpodobně nejakčnější americké vládě za téměř půl století, tedy alespoň co se ekonomiky týče. Ta ale přišla de facto s protitržní revolucí.

Zatímco kandidát Biden kritizoval Trumpova cla, prezident Biden většinu z nich ponechal v platnosti. Americké úřady odhadují, že Američané na těchto clech už zaplatili více než 230 miliard dolarů, což jsou de facto nepřímé daně pro spotřebitele. Kromě toho byly zemědělcům vyplaceny už desítky miliard dolarů jako kompenzace za ztráty na exportu, které byly důsledkem čínských odvetných opatření.

Umělé tržní bariéry typu cel ale nejsou stěžejním prvkem bidenomiky, primát patří masivnímu zadlužování, zcela neodpovídajícímu fázi ekonomického cyklu a federálním investicím, které stojí na nohou tří právních předpisů zaměřených na infrastrukturu (Build Back Better/Infrastructure Act), polovodiče (CHIPS and Science Act) a zelené technologie (klamně pojmenovaný Inflation Reduction Act – IRA). 

Tyto zákony v případě klimatického balíčku IRA paradoxně nejvíce prospěly republikánským státům, které mají méně byrokracie a jsou díky svému probyznysovému zaměření mnohem rychlejší v reakci na podnikatelské pobídky. 

Proto Texas v posledních letech naprosto decimuje Kalifornii a je na trajektorii jí časem uzmout ekonomický primát mezi státy, tedy samozřejmě za vydatného přispění ideologického šílenství kalifornských demokratů, kteří často nemají daleko do otevřeného komunismu.