Bohulibý záměr, nebo tunel na peníze? Kandidatura Prahy na olympiádu vyvolává dodnes řadu otazníků
Letos uplyne 100 let od letní olympiády v Paříži, o jejíž pořadatelství se tehdy poprvé ucházela i Praha. Od té doby se české hlavní město pokusilo získat pořadatelství olympijských her ještě dvakrát, pokaždé neúspěšně. Má vůbec cenu, aby se Praha v budoucnu ucházela o olympiádu znovu? Po zkušenostech s poslední kandidaturou se totiž nabízí otázka, zda se místo reálných plánů na pořádání olympijských her nejedná jen o nesplnitelnou chiméru, sloužící k obohacení některých podnikavých jedinců.
Když se Praha ucházela o olympiádu poprvé, byly jejími konkurenty Amsterdam, Los Angeles, Řím, Barcelona a Paříž. Hry nakonec místo Prahy získala posledně jmenovaná francouzská metropole, ani úspěch české kandidatury ale nemusel být na tehdejší poměry žádnou utopií.
Česko tehdy patřilo k nejbohatším zemím Evropy a olympiáda nebyla zdaleka tak monstrózní akcí jako dnes. Do Paříže v létě 1924 přijelo 3088 sportovců, kteří soutěžili v celkem 23 druzích sportu. První zlatou medaili vybojoval pro samostatné Československo gymnasta Bedřich Šupčík, celkem na hrách soutěžilo 133 Čechů a Slováků.
Návrhář Jan Černý o olympijské kolekci: Určitě jsem se nedržel zpátky a stoprocentně si za ní stojím
Pro srovnání: posledních Letních olympijských her v Tokiu se zúčastnilo 11 326 sportovců, soutěžících ve 33 sportech, rozdělených na 339 sportovních disciplín.
Přes rostoucí počet účastníků olympiád a zvyšující se finanční i logistickou náročnost jejich pořádání oznámila Praha kandidaturu i po roce 1968. Po přihlášení Moskvy jako kandidátského města však svou vlastní přihlášku stáhla a pořadatelským městem Letní olympiády 1980 se stala právě Moskva.
Tyto hry většina západních zemí bojkotovala kvůli ruské invazi v Afghánistánu, i tak se jich zúčastnilo 5179 sportovců. Ani v tomto případě však vzhledem k rozsahu her a tehdejší avizované „vzájemné pomoci“ zemí takzvaného socialistického tábora nevypadala kandidatura Prahy jako úplně šílený nápad.
Olympiáda bez moře
To se ale zřejmě nedá říci o roce 2003, kdy Praha oznámila záměr kandidovat na pořadatelství olympiády potřetí. V té době byly rozsah her a náklady na ně skutečně monstrózní a od začátku se tak nabízela otázka, zda si pořadatelství může dovolit hlavní město desetimilionové země ve středu Evropy. A to nejen z finančního, ale i logistického hlediska.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
