Letecká výroba je synonymem přesnosti a pokročilých technologií. Nová letadla jsou plná titanu či lehkých a pevných kompozitních materiálů, které hned tak někdo neumí vyrobit a zpracovat. Přesto se dá vedle superpřesných, počítačem řízených obráběcích strojů, vedle autoklávů pro tvarování kompozitů narazit na něco tak obyčejného, jako jsou meruňkové pecky.
V bubnu, který připomíná hrnec na cukrovou vatu, se v hromadě pecek omílají hrany plechových dílů, které právě vyjely z frézovacího stroje. „Zatím nikdo na nic lepšího nepřišel,“ usmívá se Ivan Dubský, generální ředitel výrobce leteckých dveří Latecoere Česká republika. V areálu v pražských Letňanech vyrábí dřívější Letov kompletní dveře pro Airbus A320. Jako jediní na světě dodávají dveře pro brazilský Embraer 170. Dveřmi, jejichž část se sestavuje v Praze, vstupují také cestující do první a vyšší třídy na horních palubách největšího dopravního letadla světa Airbus A380. Montují se tady i dveře plné kompozitů pro nový Boeing 787 Dreamliner.
Přesnost je zde hlavní motto. Třeba momentové klíče nechává firma seřizovat dvakrát za rok. Pokud by na žluté nálepce chyběl záznam o kontrole, měli by v pražském závodě co vysvětlovat auditorům z Airbusu či Boeingu, kteří jezdí pravidelně zjišťovat, jestli se dveře vyrábějí podle dohodnutých pravidel. Lidské smysly ale pokročilá technika zatím úplně nenahradila.
Na jedněch dveřích do A320 je 1500 nýtů. Ty musí nýtaři ručně rozklepat. Trvá jim to dva dny. I podle zvuku dopadajícího kladiva poznají, jestli už je nýt správně rozklepaný. Tolerance, v níž se pohybují, je minimální. Nýt může nad povrch letadla vystupovat od nuly do 0,13 milimetru. To je zhruba dvojnásobek tloušťky lidského vlasu. Při kontrole přijde na řadu vycvičený hmat. Když kontrolor přejede prstem po řadě nýtů, pozná, jestli je některý mimo toleranci. Až pak vezme do ruky přesný úchylkoměr.
Od vojenského L-39 k Airbusu
Letov živil před rokem 1989 program cvičného vojenského letounu L-39. Jenže v roce 1991 se už nevyrobil ani jeden. Firma musela rychle najít nové zakázky. Tehdy se dala dohromady s evropským výrobcem letadel Airbus. Vyhrála výběrové řízení na dodavatele nouzových dveří pro model A321. Námluvy s Boeingem tak šťastné nebyly. „Byli jsme pro ně tehdy malá firma, která neměla dost peněz na investice a na to, aby Boeingu mohla garantovat dlouhodobé stabilní dodávky,“ vzpomíná Dubský.
Dveře k americkému výrobci by zůstaly zabouchnuté, kdyby Letov v roce 1999 nezaujal na pražské konferenci mezinárodního sdružení leteckého průmyslu francouzskou skupinu Latecoere. „Mluvil jsem tam o naší spolupráci s Airbusem. Druhý den se rozjela jednání s Francouzi,“ říká Dubský. O rok později Latecoere českou firmu koupila a se silnou společností přišly nové zakázky. Hned v roce 2000 se rozjela montáž částí dveří pro A320. O tři roky později přibyly dveře horní paluby pro A380. V roce 2006 firma postavila novou halu pro zpracování kompozitů kvůli dodávkám pro Boeing Dreamliner.
„Bez Latecoere bychom se sami k těmto velkým zakázkám nedostali. Možná bychom dělali díly nebo malé součásti. Partneři chtějí garance dodávek na dvacet či třicet let,“ vysvětluje Dubský. Loni český Latecoere dosáhl obratu přes 2,9 miliardy a zisku po zdanění 147 milionů korun.
Vědomí nepostradatelnosti
Exkluzivní postavení mezi dodavateli výrobců letadel není zadarmo. Latecoere v Praze od roku 2000 investovala 1,5 miliardy korun. Firma musí mít certifikáty kvality, certifikace 170 zvláštních výrobních procesů a průkazy o kvalifikaci pro klíčové zaměstnance. Bez nich by podnik žádné dveře do letadel nevyráběl. Získat certifikáty, že výrobní procesy odpovídají požadavkům zákazníků, a v opakovaných kontrolách si je udržet stojí podle Dubského miliony korun.
„Výrobní procesy se každý rok mění. Jsou přesnější a přísnější. Musíme doškolovat zaměstnance, dovybavovat zařízení a znovu celý proces certifikovat,“ dodává Dubský. Teď firma dokončuje přípravu procesu pro pokovování zinkem a niklem, které nahradí dosavadní pro lidské zdraví škodlivé kadmium. Zadání sice dostali od výrobce, ale pak museli technologii přizpůsobit pro zařízení či chemikálie, které v Praze používají.
Lidé z Boeingu přijedou, prověří koncepci celé linky. Pak jim výrobu předvedeme. Zkontrolují i naši laboratoř
„Lidé z Boeingu přijedou, prověří koncepci celé linky. Pak jim výrobu předvedeme. Zkontrolují i naši laboratoř. Jednu sadu vzorků si otestují sami ve své laboratoři a pak výsledky porovnají s našimi,“ přibližuje Dubský způsob, jakým je odběratelé kontrolují.
Odměnou jsou pražské firmě dlouhodobé exkluzivní kontrakty. S pražským závodem dnes stojí a padá výroba embraerů. Pro A320 vyrábí polovinu z celkového objemu dveří. Nahradit český Latecoere je pro brazilského nebo evropského výrobce buď nemožné, nebo velmi složité. Neznamená to však, že by si za dveře mohl říct jakoukoli cenu. „Součástí kontraktu je cenová křivka. Ta udává, kolik budou jedny dveře stát po deseti, padesáti, stech vyrobených kusech. Cena za kus pořád klesá k určité limitní hodnotě. Do tohoto cenového vzorce se musíme vejít. Když ne, budeme prodělávat,“ říká Dubský.
Roboty a kompozity
Polovina haly, kde se kompletují elektrické skříně pro vojenský letoun Airbus A400 M, je zatím prázdná. Je však symbolem budoucnosti. Za zástěnou se tady buduje nová polorobotická linka na nýtování a montáž dveří pro inovovaný model A320 Neo. Nýtování se zrychlí a zpřesní. „To je trend, kterým se montáž v letectví ubírá,“ dodává Dubský. Odbyt má budoucí linka zajištěný. Airbus hlásí, že letecké společnosti si dosud objednaly 3278 kusů nového modelu A320.
Jen o pár metrů vedle vznikne linka pro kompletní montáž dveří pro horní palubu A380. „Je to strategické rozhodnutí naší mateřské firmy. Cílem je zkrátit doby výroby a snížit náklady. Plná montáž by mohla začít do dvou let,“ říká Dubský. Předtím však musí firma projít kvalifikačními testy třeba pro montáž některých elektrických a elektronických zařízení do dveří pro největší Airbus.
Firma sází i na další rozvoj výroby z kompozitních materiálů. Kromě Boeingu by se měla podílet i na novém programu Airbusu A350, který bude americkému Dreamlineru konkurovat. „Pro firmu je to obrovský kredit, když umí kromě kovových materiálů zpracovávat i kompozity,“ říká pyšně Dubský.
Latecoere se však v Česku dostává na hranu výrobních kapacit. V areálu Letov, kde sídlí, už další místo není. Před vstupem francouzské matky měla firma 180 zaměstnanců. Teď jich má 800 a do tří let by jich mohlo být ještě o stovku více. Dokud se budou Airbus a Boeing předhánět, kolik stovek nových letadel si aerolinky každý rok objednávají, nemusí mít o práci strach.
| Matka v problémech |
|---|
| Přestože má zakázky na několik let dopředu, čelila mateřská společnost pražské Latecoere hrozbě bankrotu. Francouzská skupina neměla dost peněz na zářijové splátky půjček. Nakonec se Latecoere dokázala domluvit s hlavními věřiteli. Na konci srpna jim část půjček vyměnila za akcie. Věřitelé získali ve firmě navýšením kapitálu o 57,4 milionu eur podíl 37,4 procenta. Dluh firmy klesl o dvě třetiny, tedy o 180 milionů eur. Druhá část finančního ozdravení přišla na začátku září. Společnost upsala mezi stávající akcionáře nové akcie za 222,9 milionu eur. Celkem tak zvedla základní kapitál o 280 milionů eur. Přitom celá skupina těží z rostoucí výroby Airbusu a Boeingu, kteří se na tržbách podílejí 85 procenty. Průměrný růst zakázek očekává o čtyři procenta ročně až do roku 2017. V zakázkové knize má objednávky za 2,6 miliardy eur, což odpovídá čtyřleté produkci. Francouzská média tvrdí, že Latecoere se konečně po letech na kapačkách může znovu nadechnout. Český závod v pražských Letňanech je pro skupiny významný. K tržbám skupiny přispívá 16 procenty. Podle počtu zaměstnanců je největší zahraniční pobočkou skupiny. |
