Co ukazují výsledky eurovoleb v Německu: Chiméra Merkelové o idylickém Bullerbynu definitivně padla

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová Zdroj: Reuters

Zklamané tváře ve volebních štábech německých Zelených a sociálních demokratů nepotřebovaly komentář. Přestože se trojkoalice zvaná Ampelkoalition (tzv. Semafor, podle barev jednotlivých stran) netěší příliš velké oblibě, drtivá volební porážka, při níž vítězka evropských voleb CDU/CSU získala jen o jedno jediné procento méně než tři vládní strany dohromady, se sice dala čekat, některé předvolební průzkumy však dávaly především Zeleným určitou naději, že výsledek přece jen nebude tak strašný.

Komentář původně vyšel na serveru Info.cz

V některých komentářích se psalo, že voliči ve volbách do Evropského parlamentu ztrestali Zelené a sociální demokraty za jejich vnitrostátní, nikoli evropskou politiku. To je pochopitelné: Z Frankfurtu nebo Lipska je do Bruselu sice o kus blíž než z Prahy, ale politika, jež se lidí bytostně dotýká, je ta, která se odehrává na národní a lokální úrovni. A podle mínění německého voliče je politika „semaforové vlády“ velice špatná.

Od roku 1991 volí porota tvořená jazykovědci nejošklivější německé slovo roku – Unwort des Jahres. V roce 2010 získalo tento titul adjektivum „alternativlos“ – (česky: bezalternativní – označení situace, kdy nejsou žádné jiné možnosti a existuje jen jediné řešení, často nepříjemné). Žena, která na tomto slově postavila svůj politický program, vládla Německu dalších jedenáct let. 

„Angela Merkelová je moudrá, je to jediný skutečný evropský státník,“ říkali někteří, a zcela při tom ignorovali skutečnost, že „bezalternativnost“ jejích politických rozhodnutí i moralismus, na kterém byla tato rozhodnutí založená, nenápadně a pozvolna jako přírodní živly den za dnem erodovaly demokracii v zemi.

Protože demokracie kvete v diskusi, či dokonce v hádce o to, které řešení problému je nejlepší, je neustálým střetem představ o tom, jak by měla společnost vypadat a kterým směrem by se měla ubírat. Demokracie je nepřetržitý společenský konflikt bez násilí (pomineme-li občasné facky, jež padnou na půdě toho kterého parlamentu). Je to konflikt, v němž se hledá optimum z mnoha alternativ.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!