David Klimeš: Stranická spravedlnost obcím nepomůže

Miroslav Kalousek, Petr Nečas

Miroslav Kalousek, Petr Nečas Zdroj: ctk

Výzkumníci pražské Vysoké školy ekonomické napsali v roce 2009 do své zprávy o financování měst a obcí: „Obce jsou v zásadě s principy rozpočtového určení daní spokojené, akceptují ho a výrazné změny ani nechtějí.“ To už ovšem není pravda. Kvůli vnitrokoaličnímu souboji mezi ODS a TOP 09 o novelizaci rozpočtového určení daní má česká vesnice pocit, že se její peníze proměňují v beton tunelu Blanka.

Naopak velká města brání své rozpočty a brojí proti loupeži za bílého dne. V této situaci rychlá spravedlnost, ať z dílny ODS či TOP 09, dosavadní letitou nespravedlnost v přerozdělování daní jen těžko napraví.

Pamatuje si někdo na zásadní změny financování obcí z let 1993, 1996 či 2001? Ani ne. Někdy protestovala opozice, ale ještě nikdy se rozpočtové určení daní nestalo předmětem boje mezi premiérem, jehož strana vládne velkým městům, a ministrem financí, který musí uspokojit své vesnické voliče. Výsledkem jsou nadávky a dva konkurenční návrhy.

ODS nechala Miroslava Kalouska rok v klidu plánovat, jak srazit hřebínek čtyřem největším městům, a tak musí teď narychlo plodit svůj protinávrh. Její nápad posílit rozpočty obcí o 14,5 miliardy vypadá jen jako uplatnění vzorečku „Kalousek plus jedna miliarda“. Slibovat další příjmy z národních dotací je navíc liché (už slib sedmi miliard od Kalouska je odvážný). A „zdroje z provozních výdajů státu“ by byly ve výsledku pravděpodobně jen dalším zadlužením centrální vlády.

Nečasovi a Kalouskovi se zatím podařilo jen rozvášnit velkoměsto i vesnici. Nyní by se měli konečně shodnout, co je ještě přijatelné pro velké koalice v metropolích i pro vesnické starosty. Zmiňovaná analýza VŠE navrhuje i jedno šalamounské řešení. Vliv spádových oblastí zatím neaplikovat a do tří let získat výsledky hloubkového dotazníkového šetření, kolik vlastně vesnická „náplava“ městské kasy doopravdy stojí. Pokud už nějak obce strukturovat, tak jen podle jasně ověřitelných údajů, jako je například dobře zjistitelná mobilita zaměstnanců, studentů a žáků. Výzkumníci VŠE shrnují zahraniční zkušenosti tak, že změna financování obcí je vždy pozvolná. V Česku by ale Kalousek nacpal velkým městům deset miliard během čtyř let jako kompenzaci a pak už by vše jelo po novu. Jenže rozvaha splatnosti dluhopisů, kofinancování eurofondů či úvěrů z Evropské investiční banky tento horizont přesahují. Velká města by tak nejen umenšila své investice, ale kvůli nasmlouvaným závazkům by navíc musela investovat tam, kde to ani není nejpotřebnější. A to je špatně.

Nečas s Kalouskem by si tak měli uvědomit, že svým voličům už oba udělali bene a nyní je čas na kompromis přijatelný pro Prahu i Horní Dolní.