Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle názoru mého i mých kolegů v Komerční bance počtvrté v řadě zvedne sazby o padesát bazických bodů. Přinutí ji k tomu aktuální vývoj inflace, zejména její složka očištěná o ceny energií a pohonných hmot. Ta se totiž k cíli centrální banky bude vracet jen velmi neochotně. K vyčkávání se zpřísňováním měnové politiky mnoho důvodů nenabízí ani reálná ekonomika, ani bankovní sektor. Ten je ve velmi dobré kondici. Zatímco v Americe banky projevily v souvislosti s bankovní minikrizí značný zájem o dodatečnou likviditu, v eurozóně nic takového nepozorujeme.
Vyššími sazbami by nijak zásadně neměly trpět ani domácnosti, které mají značné úspory a z utažené měnové politiky budou naopak benefitovat. Díky historicky vysokým maržím mají i firmy dostatečné finanční polštáře a mohou tak investovat i navzdory rostoucím sazbám. Čtvrteční utažení měnových podmínek tak podle našeho odhadu nebude v letošním roce poslední. Další zvýšení všech tří sazeb čekáme v červnu, to však už o standardních 25 bazických bodů. V září by pak podle nás mělo dojít ke zvýšení pouze depozitní sazby, a to o 25 bazických bodů na konečná čtyři procenta. Rizika však vnímáme vychýlená ve směru potřeby ještě většího utažení měnové politiky.
Pokud by ECB na čtvrtečním zasedání nesáhla k padesátibodovému zpřísnění měnových podmínek, očekávali bychom výraznější navýšení kvantitativního omezování ve třetím čtvrtletí letošního roku. To nyní běží relativně pomalým tempem patnáct miliard eur měsíčně. V případě 50bodového zpřísnění měnových podmínek by mohla ECB toto tempo zachovat do září a na 20 miliard eur ho navýšit až v závěrečném čtvrtletí letošního roku.
V každém případě zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a tím i zužování úrokového diferenciálu nebude svědčit české koruně. Ta podle nás své dosavadní zisky neudrží a v průběhu roku bude mírně oslabovat. V ročním horizontu vidíme její kurz na 23,80 koruny za euro.
