Evropská centrální banka nastínila změny své měnové politiky

Šéfka ECB Christine Lagardeová

Šéfka ECB Christine Lagardeová Zdroj: Reuters

Druhý březnový týden Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila dlouho očekávanou revizi operačního rámce své měnové politiky. Spíš než zásadní obrat ale přinesla jen první nástin, jak by měnová politika ECB v prostředí postupně se snižující likvidity v bankovním systému měla vypadat.

Nejviditelnější bude změna šíře koridoru úrokových sazeb: od 18. září dojde ke zúžení rozdílu mezi depozitní a základní repo sazbou na patnáct bazických bodů ze stávajících padesáti. Cílem tohoto kroku je zvýšit zájem bank o získávání likvidity prostřednictvím hlavních refinančních operací, udržení krátkodobých tržních sazeb poblíž úrovně depozitní sazby a zajištění nízké volatility na trhu. Ze změny by měly mít prospěch především italské banky, které disponují relativně malým objemem přebytečné likvidity.

Pokud tedy evropská centrální banka sníží v červnu a září depozitní sazbu o dvacet pět bazických bodů, jak předpokládáme, bude tato sazba v září na hodnotě 3,5 procenta a repo sazba na 3,65 procenta.

Diskuze se dále točila kolem míry povinných minimálních rezerv. Dnes činí jedno procento, s nulovou úrokovou sazbou. Navýšení této míry o jeden procentní bod by z evropského bankovního systému stáhlo 165 miliard eur přebytečné likvidity, a ušetřilo tak Eurosystému ročně zhruba 6,5 miliardy eur, které ho jinak zatěžují v důsledku úročení přebytečné likvidity v bankovním sektoru sazbou z vkladů. K navýšení povinných minimálních rezerv nicméně ECB nesáhla.

Aktuální revize nástrojů se tedy týkala především toho, jak může ECB nejlépe usměrňovat krátkodobé tržní sazby a uspokojovat potřeby bank v oblasti likvidity. Nebyly ale dořešeny některé zásadní otázky, například jak by mělo vypadat strukturální dluhopisové portfolio. Nebo z jakých důvodů ECB neusiluje o rychlejší návrat výnosové křivky k jejímu pozitivnímu sklonu, což by následně podpořilo dlouhodobé úspory i investice. Zde ECB čelí riziku, že by mohla být nařčena, že její politika naopak přispívá k dlouhodobému financování vlád na úkor úspor a investic soukromého sektoru.

Tyto otázky snad lépe zodpoví strategická revize v příštím roce a přezkum operačního rámce v roce 2026.

Autorka je analytička Komerční banky