Druhý březnový týden Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila dlouho očekávanou revizi operačního rámce své měnové politiky. Spíš než zásadní obrat ale přinesla jen první nástin, jak by měnová politika ECB v prostředí postupně se snižující likvidity v bankovním systému měla vypadat.
Nejviditelnější bude změna šíře koridoru úrokových sazeb: od 18. září dojde ke zúžení rozdílu mezi depozitní a základní repo sazbou na patnáct bazických bodů ze stávajících padesáti. Cílem tohoto kroku je zvýšit zájem bank o získávání likvidity prostřednictvím hlavních refinančních operací, udržení krátkodobých tržních sazeb poblíž úrovně depozitní sazby a zajištění nízké volatility na trhu. Ze změny by měly mít prospěch především italské banky, které disponují relativně malým objemem přebytečné likvidity.
Pokud tedy evropská centrální banka sníží v červnu a září depozitní sazbu o dvacet pět bazických bodů, jak předpokládáme, bude tato sazba v září na hodnotě 3,5 procenta a repo sazba na 3,65 procenta.
Diskuze se dále točila kolem míry povinných minimálních rezerv. Dnes činí jedno procento, s nulovou úrokovou sazbou. Navýšení této míry o jeden procentní bod by z evropského bankovního systému stáhlo 165 miliard eur přebytečné likvidity, a ušetřilo tak Eurosystému ročně zhruba 6,5 miliardy eur, které ho jinak zatěžují v důsledku úročení přebytečné likvidity v bankovním sektoru sazbou z vkladů. K navýšení povinných minimálních rezerv nicméně ECB nesáhla.
Aktuální revize nástrojů se tedy týkala především toho, jak může ECB nejlépe usměrňovat krátkodobé tržní sazby a uspokojovat potřeby bank v oblasti likvidity. Nebyly ale dořešeny některé zásadní otázky, například jak by mělo vypadat strukturální dluhopisové portfolio. Nebo z jakých důvodů ECB neusiluje o rychlejší návrat výnosové křivky k jejímu pozitivnímu sklonu, což by následně podpořilo dlouhodobé úspory i investice. Zde ECB čelí riziku, že by mohla být nařčena, že její politika naopak přispívá k dlouhodobému financování vlád na úkor úspor a investic soukromého sektoru.
Tyto otázky snad lépe zodpoví strategická revize v příštím roce a přezkum operačního rámce v roce 2026.
Autorka je analytička Komerční banky
