Evropští lídři von der Leyenovou nakonec podpoří. Spory panují ohledně jiného jména

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce setrvat ve své funkci dalších pět let. K tomu potřebuje souhlas většiny unijních zemí.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce setrvat ve své funkci dalších pět let. K tomu potřebuje souhlas většiny unijních zemí. Zdroj: Reuters

Hned první schůzka unijních lídrů po volbách do Evropského parlamentu, která proběhla v pondělí večer, přinesla velké překvapení. Prezidenti a premiéři členských států se během čtyřhodinového jednání neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v úřadu šéfky Evropské komise (EK) ani na obsazení dalších klíčových postů v EU. Proč navzdory očekávání k dohodě nedošlo?

Pokud chce von der Leyenová setrvat v čele výkonného orgánu Evropské unie dalších pět let, musí splnit dva úkoly – zajistit si podporu většiny členských zemí a více než poloviny europoslanců. Zatímco druhý úkol bude pro německou političku ještě hodně náročný a počítá se u něj s dlouhým hašteřením mezi parlamentními frakcemi, ten první měl být víceméně formalitou. Už jen kvůli tomu, že 13 z 27 unijních lídrů patří stejně jako von der Leyenová do Evropské lidové strany (EPP) a ani mezi těmi ostatními nemá současná předsedkyně EK mnoho zásadních oponentů. Proto výsledek pondělního summitu mnohé zaskočil.                  

Ze zákulisních informací, jež přinesl například server Euractiv, nicméně vyplývá, že jablko sváru ve skutečnosti leží úplně jinde. Podle diplomatů, kteří se schůzky zúčastnili, našli evropští lídři poměrně jasnou shodu na tom, že ve funkci šéfky EK bude pokračovat von der Leyenová a unijní diplomacii nově povede estonská premiérka Kaja Kallasová. Spory tedy panují zejména ohledně předsedy Evropské rady. K tomuto úřadu má nyní nejblíže bývalý šéf portugalské vlády António Costa, jehož zvolením by se zajistilo férové stranické, geografické i genderové vyvážení nového vedení EU. 

Problém však způsobila EPP, která povzbuzená svým vítězstvím v proběhlých eurovolbách požaduje, aby socialista Costa setrval ve funkci pouze jedno volební období čili dva a půl roku, poté by jej mohl vystřídat člen lidovců. To se pochopitelně nelíbí socialistům, neboť by tím došlo k porušení nepsaného pravidla EU, na jehož základě bývá předsedovi Evropské rady mandát automaticky prodloužen na pět let. Některým lídrům údajně také vadí, že Costa je ve své vlasti stále vyšetřován pro podezření z korupce, což je ostatně důvod, proč se portugalský politik loni v listopadu dobrovolně vzdal premiérského křesla.     

          

Přesto se v tuto chvíli zdá, že jde spíše o klasické povolební oťukávání politických soupeřů a ukazování svalů. Přece jen šlo zatím jen o neformální večeři, ze které prezidenti a premiéři nemuseli nic zveřejňovat. Jak si hlavní kandidáti do vrcholných funkcí opravdu stojí, se ukáže až po řádné schůzi Evropské rady 27. a 28. června. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!