Fed chystá další snižování sazeb. Zrychlování inflace ale může plán překazit

To, že se představitelé Výboru pro měnovou politiku (FOMC) vydají na zářijovém zasedání s úroky dolů, investoři považovali za hotovou věc. Proto mohl výsledek hlasování zaskočit jen málokoho. Nepřekvapil ani nově jmenovaný Stephen Miran, spojenec prezidenta Trumpa, který patří mezi zastánce více uvolněné měnové politiky. Ten podpořil variantu snížit sazby o půl procentního bodu.

Celkově vzato převládla u bankéřů obezřetnost. K redukci sazeb přistoupili zejména s cílem zabránit dramatičtějšímu zhoršení situace v oblasti zaměstnanosti. Minulý měsíc vytvořila americká ekonomika jen 22 tisíc nových pracovních míst. Revidovaná čísla ukázala, že v červnu došlo poprvé od pandemického roku 2020 k úbytku pracovních míst. Minulý týden analytiky taktéž vyděsilo, že celkový počet pracovních pozic vytvořených od března 2024 do března 2025 je o více než 900 tisíc nižší, než naznačovala průběžná šetření.

Proto je realistické očekávat, že nás čeká série snižování úroků. Investoři nyní sázejí na další uvolňování monetární politiky. Aktuálně přisuzují 90procentní šanci scénáři, že ke „cutu“ dojde na obou nadcházejících letošních zasedáních – tedy v říjnu i v prosinci.

O jeden „cut“ víc

Klíčovým bodem shromáždění byla i aktualizovaná oficiální projekce sazeb, takzvaný dot plot. Ten zachycuje, jakou úroveň sazeb očekává každý jednotlivý člen FOMC v blízké budoucnosti. Dot plot není vůbec závazný, vyjadřuje pouze aktuální preference jednotlivých představitelů Výboru pro měnovou politiku. I přes to představuje v momentě svého zveřejnění nejlepší možný odhad toho, kam se úroky vydají. Postupně však ztrácí na relevanci, jelikož se mění makrodata a s nimi i názory centrálních bankéřů na výhled politiky. 

Nejčerstvější předpověď signalizuje dvě dodatečná snížení během zbytku letošního roku. Následovat by je měly další tři „cuty“ v roce 2026. Na konci příštího roku by se tak sazby měly nacházet v pásmu 3,25 – 3,5 procenta. Centrální bankéři tak ve srovnání se svou červnovou predikcí naznačují o jedno snížení více. Tehdy odhadovali pro konec roku 2026 úroveň 3,5 – 3,75 procenta. Vidíme tak příklon k více holubičí měnové politice.

Nicméně výhled má podstatnou vadu na kráse, a tou je nejednotnost FOMC. Zatímco Stephen Miran by si představoval již do konce roku snížit sazby o 1,25 procentního bodu, šest bankéřů by preferovalo ponechat úroky beze změny. Jeden z tvůrců měnové politiky dokonce projektuje úroky ve výši 4,25 – 4,5 procent, což je hladina, na které se sazby nacházely před včerejším cutem. 

Kvůli takovém rozkolu není další směřování monetární politiky vůbec jisté. Zrychlování inflace může cyklus snižování úroků, na který nyní trhy sázejí, vykolejit. Dynamika cen přitom zůstává problémem. Inflace v sektoru služeb je v USA podobně jako v Evropě nebo i v České republice setrvale zvýšená a nedaří se ji stlačit na normálnější úrovně.

Zdražování kvůli clům

Domácnosti i firmy se nacházejí v dobré kondici. Odolní američtí spotřebitelé dokážou akceptovat zdražování, ke kterému podniky začínají přistupovat kvůli clům. To samozřejmě může inflační spirálu opět roztočit. Kromě toho si ekonomové všímají extrémně uvolněných podmínek financování – neboli schopnosti, s jakou domácnosti, firmy i vlády získávají finance. Kreditní prémie jsou rekordně nízké, což znamená, že si firmy půjčují jen o něco méně výhodněji než americká vláda. To vše vytváří podhoubí pro potenciální návrat cenových tlaků. 

Fed tak čeká delikátní balancování. Nesmí přiškrtit pracovní trh, což teoreticky může vést k recesi. Na druhou stranu vzhledem k nedávné inflační epizodě z let 2021 a 2022 je neřízené zdražování v živé paměti domácností i podniků. Pokud by Fed růst cen ignoroval, hrozí odkotvení delších inflačních očekávání a nárůst dluhopisových výnosů, což by jen umocnila rozhazovačná rozpočtová politika. Burzy by v takovém prostředí výrazně propadly.