Jedna ze základních burzovních pouček zní: nikdy nebojujte s Fedem. Investoři se však proti tomuto pravidlu často aktivizují. Sofistikovaní správci peněz mají pocit, že dokážou trefit budoucí sled událostí lépe a přesněji než americká centrální banka. Názory trhu a Fedu se tak nezřídka liší. Tentokrát to byla překvapivě americká centrální banka, která dala investorům za pravdu.
Výbor pro měnovou politiku americké centrální banky (FOMC) na svém prosincovém zasedání opět nezvedl sazby. Nicméně s touto variantou počítal prakticky každý, a proto nevyvolala žádné překvapení. Přestože v oficiálním vyjádření zůstává věta, že banka i na dalších shromážděních zváží možnost dodatečného zpřísňování politiky, považuje většina pozorovatelů utahovací kampaň Fedu za ukončenou.
Středobodem zasedání byla aktualizace oficiální projekce sazeb (dot plot). K revizi tohoto klíčového odhadu dochází na kvartální bázi. Zářijový dot plot se nesl ve znamení mantry vyšších sazeb po delší dobu. Do konce roku 2024 měla centrální banka snížit úroky pouze jednou, a to do pásma 5–5,25 procenta. Aktualizovaná verze signalizuje benevolentnější nastavení sazeb. Celkově by měl Fed sáhnout k redukci úroků trojnásobně a snížit je do intervalu 4,5–4,75 procenta.
Fed investory zaskočil
Drtivá většina ekonomů či investičních bank předpokládala, že nejnovější predikce ukáže pro příští rok jedno, maximálně dvě snížení. Panoval konsenzus, že dot plot měl zafungovat jako spouštěč korekce, která by usměrnila příliš našponované ceny aktiv. Místo toho však do určité míry přijal tržní očekávání. Investoři před zasedáním sázeli na scénář, že Fed v roce 2024 sníží úroky o procentní bod. Po shromáždění sazby poklesnou šestkrát neboli banka příští rok úroky kumulativně sníží o 1,5 procentního bodu.
Tato skutečnost vyvolala synchronizovaný nárůst cen aktiv. Výnosy dluhopisů padaly prakticky po celé křivce. Akcie vystoupaly vzhůru a v tomto momentě se obchodují nepatrně pod svými historickými maximy. Samozřejmě se nabízí otázka ohledně oprávněnosti takových pohybů. Kurzy aktiv podobně jako budoucí úroková choreografie Fedu závisí zejména na dvou faktorech: průběhu dezinflačního procesu a odolnosti ekonomické dynamiky.
Centrální bankéři se nechali slyšet, že kritériem pro zahájení cyklu snižování sazeb bude návrat jádrové inflace pod hodnotu 2,5 procenta. Aktuálně dosahuje jádrová inflace 3,5 procenta. Ve své oficiální prognóze Fed uvádí, že na konci roku 2024 očekává pokles tempa růstu cen na hodnotu 2,4 procenta. Volně přeloženo, čistě z pohledu inflačních čísel by centrální banka zahájila redukci úroků až v samotném závěru příštího roku.
Převažuje opatrnost
K rychlejší akci může Fed přinutit slabší vitalita amerického hospodářství. Prozatím prokázala ekonomika obdivuhodný stupeň odolnosti. Vstupujeme však do fáze, kdy se vyčerpávají covidové úspory a zároveň se prozatím plně neprojevil celkový rozsah monetárních restrikcí. Z toho vyplývá, že následující měsíce mohou prohloubit ekonomickou bolest, což by teoreticky mohlo znamenat dřívější start cyklu redukce úroků.
Nicméně sázet na to, že Fed pošle sazby dolů již v březnu, k čemuž nyní upínají správci peněz naděje, by bylo chybné. Představitelé FOMC si uvědomují svou vinu v inflační krizi z posledních let. Převáží u nich proto instinkt obezřetnosti – pokud si to nevyžádají nepříznivé ekonomické okolnosti, převládne neochota úroky snižovat. Nelze opomíjet ani riziko, že uvolněnější podmínky financování a všeprostupující euforie mohou rozdmýchat druhé kolo inflace.
