Vláda podle premiéra Petra Fialy aktuálně hledá správný model a správnou chvíli na přeměnu strategické společnosti ČEZ. Prý se nikdo nemusí bát, že by ho změny poškodily. Předseda vlády přitom téma otevřel již před více než rokem a od té doby v něm on i vláda šlapou jako v porcelánu.
Připomeňme si, že loni někdy touto dobou sliboval, že do poloviny roku bude jasno. Není dodnes. Jen v Poslanecké sněmovně leží zákon o přeměnách obchodních společností, jemuž se lidově říká lex ČEZ. Schválení této předlohy by minoritní akcionáře zbavilo velké části právních jistot týkajících se ochrany jejich investice, protože by státu umožnilo samostatně rozhodovat o oddělení jakékoli části ČEZ a jejímu odprodeji za prakticky libovolnou cenu.
Že vláda nesmí soukromé investory poškodit, protože by to ohrozilo celou tuzemskou ekonomiku, je sice jasné, ale premiér Fiala to zdůrazňuje až nyní, kdy se ukazuje, že by lex ČEZ parlamentem neprošel ani přes vládní poslance. Do tohoto okamžiku jen statečně mlčel. A mezitím se akcie ČEZ houpají jako na houpačce. Minoritáři dál rozpačitě čekají, až jim státní majoritní akcionář sdělí, jak s úspěšnou a vysoce ziskovou firmou hodlá naložit. Do toho experti bez znalosti záměrů státu s energetickými zdroji sepisují energetickou strategii na několik příštích let.
To, že správnou chvíli pro nějakou přeměnu Fialova vláda hledá, je trochu k pousmání, protože ji dávno propásla. Tady není na co čekat. Uhelné elektrárny zavřou za dva až tři roky. České elektroenergetice se tak čas rychle krátí. Pak budeme muset elektřinu dovážet, přestože jsme jejími letitými exportéry. A nebude to jednoduché, protože ji budeme potřebovat tehdy, kdy ji budou dovážet i naši sousedé.
Tak to v systémech s vysokým podílem solárů a větrníků prostě chodí. Do řiditelných zdrojů se neinvestuje vůbec nic. Na uhlí jen běžná údržba, potřebné plynové zdroje ještě ani nikdo nenaprojektoval. Nová jaderka bude za patnáct let. Možná. Soukromými investicemi to není řešitelné, protože energetický trh už není trhem a bez dotací nefunguje.
Bez přímé účasti státu je řešení těžko představitelné. Kde pak budou asi ceny energií? Ministerstvo průmyslu a obchodu „úspěšně“ řeší nákupy plynárenských aktiv za ceny, na které by privátní investor nikdy nepřistoupil, a na ČEZ se hledá „správná chvíle“. Náš premiér je skutečně velmi trpělivý a i díky tomu drží pohromadě jinak nesourodou koalici složenou ze Spolu, Pirátů a Starostů. Ale tahle jistě pozitivní vlastnost se i v běžném životě snadno mění v liknavost, což je přesně to, co si v současné chvíli v oblasti energetiky nemůžeme dovolit.
Autor je komentátor Reflexu
