Může to v současné krizové koronavirové době znít cynicky či oportunisticky. Anebo jako kritizování vlády za každou cenu. Ale na druhou stranu ani současná výjimečná doba nemůže popřít pravidla fungování ekonomiky, společnosti či jiných oblastí života.
Je dobře, že vláda zvýšila nemocenskou pro lidi s diagnózou COVID-19. Pro mnohé, zvláště ty s nižšími příjmy, to dost možná bude motivací, aby nákazu netajili a zůstali s ní doma. Je ale namístě 100procentní kompenzace?
COVID-19 je určitě výjimečná věc. Z hlediska šíření, dopadů, následků… Ale koronavirus je pořád jen nemoc, jakkoliv zákeřná a neobvyklá. Motivace úplnou náhradou mzdy je sice pochopitelná, ale i zneužitelná. A i při pohledu kolem sebe je možné vidět, jak lidé podobným pokušením až příliš lehce podléhají.
Je tu navíc až příliš velká podobnost s jinými formami covidové pomoci od státu. Buď přicházejí pozdě, s různými byrokratickými obstrukcemi, anebo až příliš rozhazovačně. Výsledkem tedy může být nejen půlbilionový, ale možná i vyšší deficit státního rozpočtu.
A veřejné finance možná měly polštář, ale nejsou nafukovací. Možná současná vláda doufá, že to praskne až po volbách, ale to by soudný člověk neměl brát jako omluvu jejího současného chování.
Protože koronavirus není jen problém lidského zdraví. Je to věc, která má přesahy do ekonomické, sociální a do dalších oblastí lidského života. Jenže – prostě volby…
