Glosa Petra Peška: Zodpovědný prezident Zeman

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Prezident Miloš Zeman a prezident Andrzej Duda na setkání V4
Radní Zdeněk Šarapatka na jednání Rady ČT
3
Fotogalerie

Může hlava státu za to, co dělá či říká? Může to vypadat jako absurdní otázka, případně pikantní spor. Z ústavně-právního hlediska je to ale vážná věc. A nyní v ní nastal sice drobný, ale důležitý posun.

Ústavní soud rozhodl, že prezident Miloš Zeman je zodpovědný za své výroky na adresu Zdeňka Šarapatky (celý nález soudu zde). Zeman o svém někdejším poradci prohlásil, že ho jakožto premiér vyhodil pro neschopnost. Jenže Šarapatka na Úřadu vlády skončil dohodou.

Spor má dvě časové roviny. Zeman tato slova pronesl v listopadu 2017, tedy v době, kdy už byl prezidentem. Týkal se ovšem období, kdy hlavou státu ještě nebyl.

Doposud se kladl důraz hlavně na první hledisko, pro které se hledala opora v Ústavě. Hlavně v pasážích, kde se praví, že „prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný“ (Článek 54) a že „prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt“ (Článek 65).

Za prezidenta se tak musel omlouvat stát, respektive ministerstvo financí. Tomu se to ale nelíbilo, proto podalo stížnost, jejímž výsledkem je úterní verdikt Ústavního soudu. Zeman popisoval dění z doby, kdy nebyl prezidentem, takže to nemá s výkonem funkce hlavy státu nic společného.

Slavit by ale prezidentovi odpůrci ještě neměli, to by bylo předčasné. Ani Ústavní soudu mu nepřikázal se omluvit, pouze vyhověl stížnosti a vrátil spor k soudu v Praze 1. Nemluvě o tom, že Zeman ochotou k sebereflexi a omluvám zrovna nepřekypuje.

Typickým příkladem je další kauza, kdy prezident zjevně mylně nařkl někdejšího známého publicistu Ferdinanda Peroutku, že psal oslavně o Adolfu Hitlerovi. Článek umístěný „vlevo dole“ se nikdy nenašel, Zeman se neomluvil. Podle verdiktu Nejvyššího soudu ale zodpovědnost za prezidentova slova leží na státu reprezentovaném ministerstvem financí. Spor se dál táhne.

 Bylo by to zajímavé a umožnilo by to i zábavné právnické přetahování, kdyby nešlo o důstojnost institutu hlavy státu. Jenže žijeme v zemi, kde se každý detail musí řešit nějakým zákonem či nařízením.

A Miloš Zeman navíc patří mezi lidi, kteří svoji svéhlavost rádi demonstrují  ohýbáním zákonů či nařízení. Jako typický příklad může působit i to, že na úterním summitu zemí Visegrádské čtyřky v Polsku byl jako jediný státník bez roušky. Ale to je vzhledem k jeho jiným krokům jen detail.